Událost, která spojuje aneb Kosmopolitní „barbie“ jako životní styl Australanů
Když byste se zeptali samotných Australanů, co nejlépe vystihuje jejich národní identitu, odpověď by mohla znít překvapivě jednoduše – „barbie“. Tak se tu s láskou říká grilování, které má v místní kultuře téměř posvátný status.
Klobásy demokracie
Jestli nějaké jídlo definuje australské BBQ, pak je to snag, obyčejná klobása, nejčastěji vepřová nebo hovězí, servírovaná na plátku toastového chleba. Příprava je jednoduchá, klobásu stačí hodit na gril a párkrát otočit nebo taky ne – v Austrálii má i připálený snag své čestné místo. Klobása se pak podává v jednom plátku toastového chleba, ideálně už trochu oschlém, aby lépe držel tvar. Nechybí kečup, hořčice nebo BBQ omáčka, a hlavně karamelizovaná cibule.
Klobása na toastu se stala neodmyslitelnou součástí víkendových BBQ, festivalů i charitativních akcí před supermarkety, kde ji prodávají dobrovolní hasiči, školáci nebo třeba psí útulky. Populární pokrm ale často vyvolává i živé debaty o tom, jak ho správně připravit a servírovat.
Jedním z největších témat diskusí je otázka, jestli cibule patří na klobásu, nebo pod ni. V roce 2018 tohle dilema rozpoutalo národní debatu. Všechno to začalo, když zákazník hobby marketu Bunnings uklouzl na cibuli, která někomu spadla na podlahu. Po tomto incidentu doporučil řetězec Bunnings z bezpečnostních důvodů dávat cibuli pod klobásu. To vyvolalo vlnu vtipů a diskusí, která se dostala až do zpráv hlavního vysílacího času. V Austrálii totiž snag není jen svačina – je to národní fenomén, na jehož přípravu má každý svůj vlastní názor a nepsaná pravidla.
Pokud potřebujete další důkaz toho, jak významné místo mají tyhle klobásky na toastu v australském životním stylu, stačí se podívat na volby. V den, kdy celá země rozhoduje o politickém směřování, je téměř jisté, že před každou volební místností najdete stánek, který je prodává. A říká se jim „klobásy demokracie“ (democracy sausage). Tahle tradice už dávno překročila hranice občerstvení – klobásy se staly symbolem volebního dne. Často se vtipkuje, že demokracie je sice důležitá, ale tu frontu si většina Australanů vystojí hlavně kvůli klobáse.
Kde se vzalo grilování?
I když by se mohlo zdát, že grilování přišlo do Austrálie až s vynálezem plynového grilu a moderními technologiemi, pravda je, že domorodí Aboridžinci grilovali dávno před příchodem Evropanů na tento kontinent. Maso z ulovených zvířat – jako byli klokani, emu, divocí krocani nebo plazi – připravovali na žhavých kamenech v jámách v zemi. Pomalé teplo, místní suroviny a kouř tvořily základ jejich kuchyně, která se vyvíjela po tisíce let. Grilování tedy není jen moderní trend, ale starobylá tradice, která má v Austrálii kořeny hluboko v minulosti.
S příchodem evropských osadníků v 18. století se způsob grilování začal měnit. Evropané přinesli nové technologie, kovové nástroje, pánve a hrnce, které umožnily rychlejší a efektivnější způsoby přípravy jídla. Tradiční domorodé metody se začaly mísit s těmi evropskými, což vedlo k vytvoření jedinečného australského stylu vaření.
Po druhé světové válce se do země stěhovaly masy lidí z různých koutů světa, kteří grilovací kulturu dále obohacovali. Italové třeba přidali bylinky a olivový olej, Řekové souvlaki, Asiaté sójové marinády a Indové aromatické koření. Tento kulturní příliv dal vzniknout jedné z nejkosmopolitnějších BBQ tradic na světě. Dnešní australská grilovačka není jen o mase, ale o mixu chutí z celého světa.
A co klokaní maso, stále patří k oblíbeným specialitám, jak tomu bylo v dávných dobách? Ano, stále se jí, ale spíš jako delikatesa nebo pro zpestření. Je libové, zdravé a udržitelné, ale rozhodně ne ideální volba pro grilovací začátečníky. Maso je tužší a rychle se vysuší, takže je třeba ho grilovat na vysoké teplotě a jen krátce, aby zůstalo šťavnaté. Na tradičním australském BBQ teď mnohem častěji narazíte na hovězí steak, klobásy, ryby nebo krevety, které se jednoduše napíchnou na špejli a ugrilují během pár minut.
Krokodýl Dundee
Australské barbecue se dostalo do mezinárodního povědomí v 80. letech. Paul Hogan, herec a komik, který později ztvárnil Krokodýla Dundeeho, se objevil v americké reklamní kampani na podporu australského turismu. V jedné ze scén s úsměvem pronese legendární větu: „I’ll slip another shrimp on the barbie!“ – tedy „Hodím další krevetu na gril!“
Věta se okamžitě stala chytlavým sloganem a zapsala se do globálního povědomí. Přitom jde o kulturní omyl – v Austrálii se totiž krevety nenazývají shrimps, ale prawns. Jenže američtí diváci by si pod pojmem „prawns“ nic nepředstavili, a tak reklamní agentura sáhla po slově, které bylo pro americké publikum srozumitelné.
Díky téhle větě si miliony lidí po celém světě začaly spojovat Austrálii s horkem, pohodou a grilováním pod širým nebem. A přestože žádný Australan by na barbecue shrimp nikdy neřekl (a navíc by si krevetu pravděpodobně raději napíchl na špejli, než házel přímo na rošt), slogan zdomácněl v turistickém folkloru. I dnes ho můžete slyšet na letištích, v hostelech nebo při prvních pokusech cizinců zapadnout do australské kultury. Australané na něj reagují s pobavením, možná vás opraví a dál to neřeší. Důležité je, že jste přišli, přinesli maso a zapojili se do dění u grilu – to je ten pravý australský duch.
„Přines si svoje!“
Australané jsou vstřícní a pohostinní, ale také velmi praktičtí. Když vás pozvou na BBQ, nečekejte, že vše zařídí hostitel. Místní zvyk zní „Bring Your Own“, což znamená přinést si vlastní. Takže si obstarejte vlastní maso, pivo, přílohy a klidně i hořčici. Hostitel většinou poskytne gril, prostor a možná nějaké základní saláty nebo přílohy. Ale pokud chcete steak, který vám chutná, nebo veganský burger, přineste si ho. Není to nezdvořilost, ale místní zvyk – a vlastně i praktická záruka, že dostanete přesně to, co máte rádi.
Překvapivě to funguje skvěle. Nikdo nic neváží ani nepočítá, nikdo se necítí zaskočený. Když navíc každý přinese trochu jiný typ jídla, vznikne pestrý bufet, kde se vedle klokaních klobásek objeví třeba falafel, halloumi sýr, korejské kimčchi, řecké tzatziki nebo domácí indické čatní. Gril se tak stává nejen kuchyňským náčiním, ale i kulturním mostem.
Kdekoli a kdykoli – ale ukliď po sobě
Grilování je v Austrálii opravdu národní vášeň a důvod, proč rozpálit gril, se vždycky najde – ať už jsou Vánoce, státní svátky, sportovní události, nebo jakákoli jiná oslava. A když zrovna žádný speciální důvod není? Nevadí. Stačí, když je hezké počasí. V některých rodinách se griluje klidně několikrát týdně, maso i gril jsou vždy po ruce. A pokud někdo vlastní gril nemá, ani to není problém. Široká dostupnost veřejných grilů totiž tenhle způsob přípravy jídla výrazně usnadňuje.
Austrálie patří mezi země s největší sítí veřejných grilů na světě. Veřejné BBQ stanice jsou rozeseté po parcích, u pláží, v národních parcích nebo v okolí hřišť po celé zemi. Jsou zdarma, pravidelně udržované a připravené k okamžitému použití. Grily jsou elektrické, proto není třeba nosit uhlí, dřevo ani sirky. Jen zmáčknete tlačítko, počkáte pár minut, než se gril nahřeje, a můžete na něj hodit první klobásu.
Jak to tak bývá, k veřejným grilům patří i jedno nepsané pravidlo: uklidit po sobě. Australané jsou v tomhle ohledu nekompromisní. Když si můžete přinést vlastní maso, zvládnete si přinést i vlastní hadr. A pokud náhodou zapomenete, někdo z okolí vám ho určitě rád půjčí. Tyto zvyky a pravidla nejen udržují pořádek, ale zajišťují, že grilování zůstane příjemným zážitkem pro všechny.
Veřejné grily fungují na jednoduchém principu: kdo dřív přijde, ten dřív griluje. Během víkendů, svátků nebo letních večerů se na ně často čeká ve frontě, proto je nejlepší přijít opravdu s předstihem nebo mít v záloze piknikovou deku a trpělivost. Při čekání se ale možná seznámíte s někým, kdo vám nabídne kousek masa z vlastního špízu. Grilování propojuje. Veřejná BBQ nejsou jen o jídle, ale i o setkávání a vytváření komunitní atmosféry. V parcích to působí jako z katalogu – děti pobíhají, dospělí grilují, ladí kytaru nebo házejí frisbee. Místní rodiny, surfaři i cestovatelé se potkávají u rozžhavených grilů a povídají si, jako by se znali celý život, a ne jen pár minut ve frontě.
Takže pokud někdy navštívíte Austrálii, nesnažte se pochopit její kulturu zkoumáním učebnic a příruček. Zamiřte do parku, přineste si maso, pár piv a pak už se jen nechte pohltit vůní grilovaného masa a příjemnou atmosférou, která tady vždycky připomíná jeden velký, neformální festival.
