Javoříčské jeskyně jsou známé také bohatou krápníkovou výzdobou.

Javoříčské jeskyně jsou známé také bohatou krápníkovou výzdobou. Zdroj: Lenka Špačková a Jaroslav Šanda/SJ ČR

Největší zimoviště letounů v Česku se nachází v Javoříčských jeskyních.
Ne všichni letouni ovšem prospí celou zimu.
Sčítání netopýrů v Javoříčských jeskyních probíhá už 35 let.
Spočítána je odhadem jedna třetina ze skutečného počtu všech letounů.
Letouni se bezproblémově orientují v temných dutinách pomocí takzvané echolokace.
6 Fotogalerie

Netopýr, kam se podíváš. V Javoříčských jeskyních visí rekordní počet letounů

Alice Kottová

Pokud patříte mezi lidi, kterým nevadí, že jim nad hlavami visí tisíce netopýrů a vrápenců, můžete s klidným vědomím zavítat do Javoříčských jeskyní na Olomoucku. Právě tam se nachází největší zimoviště letounů v Česku.

Ochranáři spolu s jeskyňáři letos v lednu napočítali v jeskyních rekordních 6447 kusů zimujících letounů. Nejpočetnějším druhem byl vrápenec malý (6158 kusů), následován netopýrem brvitým (208 kusů) a netopýrem velkým (46 kusů). Mezi dalšími druhy pak figurují netopýr vodní, netopýr řasnatý, netopýr Brandtův, netopýr vousatý a netopýr ušatý.

„A to je odhadem tak jedna třetina ze skutečného počtu, další letouni jsou pravděpodobně ukryti v různých škvírách v horních partiích jeskyní, kam nedohlédneme,“ upozorňují ochránci přírody.

Tito tajemní letouni se bezproblémově orientují v temných dutinách pomocí takzvané echolokace. Ne všichni ale spí celou zimu. „Občas se i proletí podívat se ven, jak prokázaly záznamy ze zařízení ve vstupních dveřích, monitorující počty vletů,“ doplňuje mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš.

Spočítána je odhadem jedna třetina ze skutečného počtu všech letounů.Spočítána je odhadem jedna třetina ze skutečného počtu všech letounů. | Lenka Špačková a Jaroslav Šanda/SJ ČR

Už 35 let

Odborníci sledují život netopýrů v podzemí pod národní přírodní rezervací Špraněk už 35 let – systematický monitoring zde probíhá od roku 1989. „První zmínka o výskytu netopýrů v této oblasti pochází z roku 1856 od pražského zoologa, entomologa a zakladatele chiropterologie Friedricha A. Kolenatiho,“ upřesňuje Gejdoš.

Podzemní labyrint Javoříčských jeskyní tvoří spletitý systém chodeb, dómů a propastí, který vznikl v ostrůvku devonských vápenců. Na jeho formování se podílel potok Špraněk, jenž dal jméno i přírodní rezervaci nad jeskyněmi. Většina jeskynního komplexu byla objevena už v roce 1938 a od roku 1953 je přístupná veřejnosti.

Jeskyně jsou známé bohatou krápníkovou výzdobou. Protože si netopýři a návštěvníci v rozlehlém krasovém systému nijak nepřekážejí, průvodci zvou zájemce na prohlídky i v zimních měsících – ve všední dny vždy v 10 a ve 13 hodin.