Kdo je vytvořil? Záhadné Kounovské řady mohly být pravěkou observatoří i hranicí polí
Řadí se k nejzáhadnějším místům v Česku a dodnes nabízí víc otázek než odpovědí. O čtrnácti dlouhých řadách kamenů ukrytých v lesích u Kounova na pomezí Středočeského a Ústeckého kraje se odborníci shodují pouze v jednom – jsou dílem lidí. V tom, kdy byly v krajině postaveny a k jakém účelu měly sloužit, se už ale jejich názory rozcházejí.
Kounovské řady, které jsou dnes chráněny jako kulturní památka, objevil v roce 1934 kounovský učitel Antonín Patejdl. Ten si všiml, že řady, které až do té doby zůstávaly bez povšimnutí, jsou až záhadně rovnoběžné, dlouhé téměř čtyři sta metrů a vzdálené od sebe třináct až třicet metrů.
Kameny se nacházejí na vrchu Rovina a jsou rozprostřené na ploše zhruba jedenácti hektarů. Ty nejvyšší z nich vyčnívají asi půl metru nad zem. Dva největší kameny, jejichž váha se odhaduje na několik tun, dostaly v sedmdesátých letech od dětí z astronomického kroužku hvězdárny v Rokycanech jméno Pegas (podle puklin připomínajících stejnojmenné souhvězdí) a Gibbon (na počest známého britského historika Edwarda Gibbona).
Přirozený jev?
Od jejich objevení v první polovině 20. století jsme se však k objasnění doby vzniku i jejich účelu příliš neposunuli. Zpočátku se někteří odborníci domnívali, že jde pouze o přirozený geografický úkaz. To však hned ve třicátých letech jiní rozporovali.
„Složení celého kopce, tudíž i podklad pod řadami, tvoří zvětralá opuka, kdežto kameny samy jsou složením křemenec, tedy původu mnohem staršího,“ publikoval svou domněnku už v roce 1937 odborný učitel Jaroslav Šmíd v časopise Vesmír.
Dílo člověka
K jeho názoru se postupně přiklonili i další odborníci a v dnešní době už skutečnost, že se jedná o dílo člověka, nikdo nerozporuje. I podle zápisu v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu se jedná o „kamenné řady z křemencových balvanů, snesených z blízkého okolí, kde se řídce vyskytují“.
Shoda se nicméně dodnes nenašla nad dobou jejich vzniku ani nad jejich účelem. Řady tak mohly vzniknout v pravěku, ve středověku nebo v novověku. Podle jedné z teorií mohly sloužit k vymezování polních mezí. Na místě byla dokonce provedena pylová analýza, která v prostoru řad našla například pozůstatky pylu žita. Pokud by ale kameny ohraničovaly zemědělské pozemky, byly by extrémně malé.
Menhiry, nebo observatoř?
Podle další z teorií se mohlo jednat o menhiry. Ale ani tento názor není uspokojivě podložený. Kameny totiž ze země vyčnívají jen velmi málo, zatímco jiné menhiry bývají v krajině jasně patrné.
A pak ještě existuje teorie, podle níž se jednalo o jakousi pravěkou observatoř či kalendář. Tento názor podporuje fakt, že spojnice mezi určitými kameny ukazují ve významných dnech v roce na postavení některých vesmírných těles.
Kudy k nim
Ať už byl ale účel Kounovských řad jakýkoli, jednoznačně jde o pozoruhodnou památku, k níž se můžete dostat přímo z Kounova po žluté turistické trase. Expozici věnovanou kounovským kamenům pak najdete v domě U Tří lip v Kounově. Zaparkovat můžete přímo před ním.
