Konec přeplněných ulic? Amsterdam zvyšuje turistickou daň!
Zažít Red Light District nebo Museum Qurter bez nekonečných davů turistů, je v kteroukoliv denní i noční dobu zhola nemožné. S regulací počtu návštěvníků oblíbeného evropského města by od příštího roku měla pomoci vyšší turistická daň. Ta bude ostatně nejvyšší v celé Evropě. Turisté mířící do nizozemského hlavního města si od příštího roku připlatí 12,5 procenta z ceny za pokoj.
Masovému turismu odzvonilo v další evropské metropoli. Neohleduplné rozlučky se svobodou, oslavy narozenin a další bohapusté rušení života místních obyvatel, bude mít utrum. Nebo alespoň notně ztížené podmínky. V minulých letech se regulace dotkla alkoholových dýchánků na výletních loďkách, segwayů nebo pivních kol, které byly v centru města zakázány. Turistická daň pak bude dalším krokem.
Do Amsterdamu zavítá ročně asi 18 milionů turistů, což je ve významném nepoměru v porovnání s neustále klesajícím počtem rezidentů, který činí asi 867 tisíc. Nyní se město snaží rezidenty podpořit a vrátit ulice lidem, kteří v nich žijí.
Čistota a bezpečnost
Turistická daň ale nemá být závorou, která má budoucí návštěvníky Amsterodamu odradit. Naopak. Díky ní se zvýší rozpočet na udržování bezpečnosti a čistoty města a na udržování veřejných prostor. Chodníky, mosty a ulice budou díky tomu v lepším stavu a množství lidí bude regulováno. Takže i celkový zážitek z návštěvy bude mnohem příjemnější.
Trend pomalého turismu
Kromě Paříže, Berlína, Říma a Amsterodamu plánují od příštího léta zavést speciální turistickou daň také Benátky a ostrovní stát Island. Tady by turistická daň mohla pomoci bojovat proti dopadu, který mají návštěvníci na klima a životní prostředí země. Island zaznamenal v posledním desetiletí prudký nárůst turismu. Mezi léty 2010-2018 vzrostl počet turistů o 400 procent. Pandemie tato čísla na chvíli zvrátila, ale v roce 2022 se opět začala šplhat ke dvěma milionům návštěvníků ročně. Souvisí to nejspíš i s tím, že severská země, která láká svou nedotčenou přírodou, si stanovila ambiciózní klimatické cíle. V roce 2040 by ráda dosáhla čisté nuly, tedy uhlíkové neutrality.