Ruský Jekatěrinburg se může pyšnit asi 140 stavbami v sovětském stylu konstruktivismu. Tolik jich nenajdete nikde jinde na světě. Unikátní architektonický soubor, který by mohl přilákat davy obdivovatelů, však ohrožuje bezohledný přístup developerů i radnice.
Budoucnost jedinečného architektonického celku je velmi nejistá. Město je nechvalně známé pro svůj téměř barbarský přístup k architektonickému dědictví. Stavební boom posledních desetiletí téměř zdevastoval památky tradiční ruské dřevěné architektury ve městě a v současné době developeři za mlčenlivého souhlasu městského úřadu ničí zbytky posledních dochovaných kamenných domů z 19. století. Konstruktivistické stavby jsou další na řadě. Jedinečný soubor sovětské konstruktivistické architektury už dokonce utrpěl první ztráty.
Sovětský konstruktivismus
První desetiletí minulého století představují v dějinách Ruska velmi krátké období, kdy v zemi rozdrcené válkou a revolucí vznikala umělecká hnutí, která svým významem zdaleka přesahovala hranice státu. Ruské avantgardní hnutí té doby na dlouhá léta ovlivnilo vývoj výtvarného umění v celém světě. Malíři Kazimír Malevič a Vasilij Kandinskij jsou uznávaní průkopníci světového abstraktního umění. Avantgardní fotografie a fotokoláže Alexandra Rodčenka otevřely zcela novou kapitolu v dějinách světové fotografie.
Stejný nebo i větší význam měla i sovětská konstruktivistická architektura – její příklady jsou dnes v každé učebnici architektury 20. století. Sovětský pavilon na Mezinárodní výstavě dekorativního a průmyslového moderního umění v Paříži v roce 1925 podle návrhu architekta Konstantina Melnikova doslova nadchl publikum. Šlo o jeden z vůbec prvních kroků k modernímu pojmu architektury a vytvoření základu mezinárodního architektonického slohu známého v Evropě pod názvem funkcionalismus a v Rusku jako konstruktivismus.

Pro srovnání: Ludwig Mies van der Rohe navrhl slavnou vilu Tugendhat v Brně až o tři roky později, kdy v Moskvě stálo už několik desítek konstruktivistických staveb Konstantina Melnikova a dalších architektů. V tomto krátkém období ruská architektura nejen šla ruku v ruce se světovou architekturou, ale dokonce ji předbíhala a nastavovala trendy v celosvětovém měřítku. Bohužel to vše skončilo na konci 30. let, kdy se novým oficiálním architektonickým slohem Sovětského svazu stal přepychový stalinský neoklasicismus.
Město svaté Kateřiny
Město Jekatěrinburg bylo založeno v roce 1723 za vlády cara Petra Velikého. Název dostalo po svaté Kateřině na počest druhé manželky Petra Velikého a pozdější carevny Kateřiny I. V době ruské občanské války byl do města internován poslední ruský car Mikuláš II. a v červenci roku 1918 zde byl v suterénu domu inženýra Ipaťjeva zavražděn s celou rodinou včetně dětí.

O týden později Jekatěrinburg obsadily jednotky československých legií v čele s budoucím generálem československé armády Sergejem Vojcechovským. Pro carovu rodinu však už bylo pozdě. V roce 1924 byl Jekatěrinburg přejmenován na Sverdlovsk na počest bolševického vůdce Jakova Sverdlova. Ve 30. letech minulého století ve městě působila početná skupina vynikajících konstruktivistických architektů, kteří dostali možnost zde realizovat své nejambicióznější architektonické návrhy. Původní název se městu vrátil v roce 1991.
Světoví konkurenti
Jen dvě města na světě se mohou pochlubit stejnou koncentrací památek moderní architektury 20. století jako Jekatěrinburg. První je Čandígarh na severu Indie postavený na zelené louce v 50. letech minulého století podle návrhu slavného francouzského architekta Le Corbusiera. Druhé je brazilské hlavní město Brasília vybudované o deset let později uprostřed džungle podle návrhu Oscara Niemeyera.
Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 4/2013.

