Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Ostrov Hvar
Ostrov Brač
Ostrov Cres
Ostrov Krk
Ostrov Krk
5
Fotogalerie

Kolik ostrovů má Chorvatsko? To až do dnešních dnů přesně nikdo neví…

Pobřeží Chorvatska je tvořeno početnými vápencovými ostrovy, ostrůvky a skalisky, omývanými teplými vodami Jadranu. Patří proto mezi velká lákadla pro bezpočet zejména letních rekreantů. Z kolika ostrovů se však pobřeží skládá, je dosti velkou záhadou. Samotné Chorvatsko totiž nezná skutečný počet ostrovů a brání se tím, že je těžké je spočítat. Raději ale nezkoušejte hledat, kolik ostrovů země doopravdy má, protože čím víc zdrojů použijete, tím více výsledků najdete.

Reklamní plakáty chorvatského státního úřadu pro cestovní ruch nabízejí podél pobřeží Jaderského moře od Kvarnerského zálivu po Dubrovník 1244 ostrovů. Kartografové z Chorvatského hydrografického institutu (HHI) však toto číslo označují za špatné a proklamují 1246 ostrovů. Na některých turistických webech se dočteme o 1233 ostrovech. Oficiální chorvatské statistiky k roku 2003 registrují 1185 ostrovů. Ale i tento údaj považují odborníci za zastaralý.

„Jen z leteckých fotografií je obtížné prokázat, co je ostrov, útes nebo skalisko. Také nemáme dostatek lidí, abychom řádně určili terén,“ vysvětluje Pijo Bročič z HHI, proč se Chorvatsko nemůže ostrovů dopočítat. Dodává, že jeho úřad se proto věnuje spíše tvorbě navigačních map než sčítání ostrovů.

Rovněž není úplně jasné, který jadranský ostrov je největší. I při hledání údajů o rozloze dvou hlavních kandidátů se zjištěná čísla rozcházejí o několik kilometrů čtverečních. Dosud se uvádělo, že je největší ostrov Krk se svými 409,90 km2. Druhý v pořadí následoval Cres (404,3 km2). Podle nejnovějších měření odborníků z Geodetického ústavu ve Rijece se celková plocha ostrova Krku o několik kilometrů čtverečných zmenšila a naopak sousední ostrov Cres vyrostl, takže nyní je jejich plocha dospěla k číslu 405,78 km2 pro oba ostrovy.

Laikové se ptají, jak je to možné? Vždyť ve zdejších zeměpisných šířkách nedochází v krátkém časovém období k náhlým změnám. Jediným možným vysvětlením je nějaká chybička, která v minulosti měření ovlivnila. A zřejmě těch „chybiček“ bude více, jelikož pro Pag (284,56 km2), pátý ostrov v pořadí velikosti, se udávaná rozloha liší až o 19 km2. Pokud by se použil největší údaj, předstihl by dokonce čtvrtý Hvar (299,66 km2).

Je samozřejmé, že přírodní vlivy i zásahy člověka mohou mít vliv na rozlohu ostrova. Patří k nim např. rozšíření pláží a pobřežních komunikací násypem či naopak úbytek erozí pobřeží mořským vlnobitím, ale to jsou vlivy nepatrné. Prvá měření prováděli rakouští geodeti v letech 1817-1823 kvůli výpočtu pro placení pozemkové daně. A protože za vodní plochy nikdo daně neplatil, nebylo do výpočtu plochy ostrova Cresu zahrnuto Vranské jezero.

U ostrova Krku se zase předpokládá, že do plochy ostrova byl zahrnut i velký záliv Soline. A protože v průběhu dalších let nikdo vypočtené údaje nezpochybňoval, a naopak z nich vycházel, opakovala se chyba až do nedávné doby. Tudíž je třeba vzít na vědomí, že Chorvatsko a vlastně celý Jadran má nyní dva největší ostrovy. A jak Krk, tak i Cres na svých internetových stránkách hrdě užívá přízvisko největší ostrov v Chorvatsku.