Ať už v pramenech figuruje jako Jenčov, Jinčov, Ginčov nebo Jenišov, nenechte se zmást. V křivoklátských lesích blízko obce Nižbor se ukrývá pouze jedna zřícenina královského hrádku. Kratší i delší procházkou dojdete k ruinám neobvykle malé lovecké tvrze.
Dodnes je záhadou, který panovník si nechal na strmé skalce vybudovat odpočinkové opevněné sídlo. Svou zakladatelskou činností se v okolí hojně podepsal Přemysl Otakar II. Zdejší krajina ale také mohla uchvátit už jeho otce Václava I. Vidle do celého příběhu o založení hradu hází fakt, že jeho jméno Jenčov je pravděpodobně odvozeno od Jana Lucemburského. Za vlády prvního nepřemyslovského krále již ale podle archeologických zkoumání hrad existoval. Nálezy hovoří o jeho vzniku na začátku 14. století, což odpovídá době, kdy po králi železném a zlatém již vládl jeho syn Václav II.
Jenčov je možná nejmenší hrad, který v naší zemi kdy stál. Drobnou tvrz tvořily tři místnosti. Nad její dvoupokojovou obytnou částí se na vyvýšenině tyčila obdélníková věž. Dochované obvodové zdi z gotických „naducaných cihel“ obsahují otvory pro stropové trámy. Dalším architektonickým odkazem na dobu stavby hradu je i klenuté okno. Konec Jenčova je stejně nejasný jako jeho vznik. Ve vůbec první písemné zmínce o jeho existenci z konce 17. století se o něm dočteme jako o starém a zpustlém hradu.
Pouze po značené cestě
Vodní příkop Jenčova tvoří potok Vůznice. Zřícenina byla dřív přístupná po pěšině podél toku, nicméně oblast Vůznice byla prohlášena za národní přírodní rezervaci a vstup je sem zakázaný. V současnosti se zároveň hovoří o povýšení CHKO Křivoklátsko na národní park.
Jediná možná cesta ke zřícenině vede po odbočce červené turistické stezky. První krok tříkilometrové procházky můžete vyšlápnout z obce Běleč. Po 800 metrech po silnici narazíte na rozcestí Kouty, kde se dá případně také zaparkovat. Odtud už následujte červenou značku na stromech a další rozcestník vám přímo napoví, kudy ku hradu.
Delší výšlap
Pokud před dobytím Jenčova zatoužíte prožít osm napínavých kilometrů křivoklátskou přírodou, pak vyrazte ze Zbečna. Červená trasa vám připraví jako výzvu kopec přes obec Sýkořici, za odměnu si však poměříte svou výšku s dvaadvacet metrů vzrostlým Břetislavovým dubem. Od listnatého obra k půvabné zřícenině to jsou už jen dva kilometry.
Pokud si tip uložíte až na příznivější počasí a jarní období, kdy se větve stromů obalují pupeny a listy, rovnou ve Zbečně navštivte Hamousův statek. Hospodářské obydlí ze 16. století nabízí za svými vraty prohlídky nejdříve o dubnových víkendech a Velikonocích. Lidové stavení s autentickým interiérem a vybavením na vás dýchne pohádkovým kouzlem. Není divu, vždyť Zbečno a královský Křivoklát od sebe dělí jen meandr Berounky.
