(HOTOVO 26.6.) Udělejte si skvělý výlet a navštivte architektonické perly Lipníku nad Bečvou

4/9
Zavřít
  • Městské hradby: Historické centrum Lipníku nad Bečvou vymezují pozůstatky středověkých hradeb. Mohutné zdi, které chránily město ve dvou nepravidelných kruzích, pocházejí ve své současné podobě z přelomu 15. a 16. století. I přesto, že již v 19. století zkolabovaly hradební brány Hranická a Osecká, zachovaly se dodnes poměrně rozsáhlé úseky obou zdí, včetně sedmi bašt z původních minimálně třinácti.
    Městské hradby: Historické centrum Lipníku nad Bečvou vymezují pozůstatky středověkých hradeb. Mohutné zdi, které chránily město ve dvou nepravidelných kruzích, pocházejí ve své současné podobě z přelomu 15. a 16. století. I přesto, že již v 19. století zkolabovaly hradební brány Hranická a Osecká, zachovaly se dodnes poměrně rozsáhlé úseky obou zdí, včetně sedmi bašt z původních minimálně třinácti.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Kaple svatého Josefa: Kaple byla za podpory děkana Jiřího Balšánka postavena v roce 1695 vedle dnes již zaniklé Hranické brány. Raně barokní kaple byla původně součástí městského špitálu. Jedná se o jednolodní stavbu s pětibokým kněžištěm, ke kterému přiléhá sakristie. V interiéru zaujmou fresky evangelistů a malby s mariánskou symbolikou.
    Kaple svatého Josefa: Kaple byla za podpory děkana Jiřího Balšánka postavena v roce 1695 vedle dnes již zaniklé Hranické brány. Raně barokní kaple byla původně součástí městského špitálu. Jedná se o jednolodní stavbu s pětibokým kněžištěm, ke kterému přiléhá sakristie. V interiéru zaujmou fresky evangelistů a malby s mariánskou symbolikou.| Zdroj: Střední Morava
  • Kostel svatého Jakuba Většího: Původně románský kostel svatého Jakuba Většího byl zřejmě kolem roku 1400 přestavěn v gotickém stylu. Z této gotické struktury dnes zůstává obvodové zdivo a dolní část věže. V roce 1594 přibyla kaple Panny Marie a v roce 1596 byla navýšena kostelní věž, jež byla zastřešena celkem třemi měděnými báněmi. Věž se i s báněmi zřítila při požáru v roce 1613. Po dalším požáru v roce 1788 byly cibulovité střechy nové věže nahrazeny jehlanem, který vydržel dodnes. Věž měla původně tři zvony – pětitunový zvon Michal z roku 1604 se však ukázal jako příliš velký a jeho silná rezonance poškozovala věž. Zvony tak byly přemístěny do nově postavené zvonice.
    Kostel svatého Jakuba Většího: Původně románský kostel svatého Jakuba Většího byl zřejmě kolem roku 1400 přestavěn v gotickém stylu. Z této gotické struktury dnes zůstává obvodové zdivo a dolní část věže. V roce 1594 přibyla kaple Panny Marie a v roce 1596 byla navýšena kostelní věž, jež byla zastřešena celkem třemi měděnými báněmi. Věž se i s báněmi zřítila při požáru v roce 1613. Po dalším požáru v roce 1788 byly cibulovité střechy nové věže nahrazeny jehlanem, který vydržel dodnes. Věž měla původně tři zvony – pětitunový zvon Michal z roku 1604 se však ukázal jako příliš velký a jeho silná rezonance poškozovala věž. Zvony tak byly přemístěny do nově postavené zvonice. | Zdroj: Profimedia.cz
  • Zvonice: Renesanční zvonice vyrostla hned vedle kostela svatého Jakuba v roce 1609 jako nový domov pro kostelní zvony. Tato mohutná stavba je jedinou svého druhu na Moravě, která se zachovala v původní pozdně renesanční podobě. Nad jejím nejvyšším patrem najdeme arkádovou výzdobu. Vedle již zmiňovaného zvonu Michal hostí také zvony Jakub a Barbora. Jedenapůltunový Jakub je nejstarším zvonem na Přerovsku. Menší Barbora slouží jako umíráček.
    Zvonice: Renesanční zvonice vyrostla hned vedle kostela svatého Jakuba v roce 1609 jako nový domov pro kostelní zvony. Tato mohutná stavba je jedinou svého druhu na Moravě, která se zachovala v původní pozdně renesanční podobě. Nad jejím nejvyšším patrem najdeme arkádovou výzdobu. Vedle již zmiňovaného zvonu Michal hostí také zvony Jakub a Barbora. Jedenapůltunový Jakub je nejstarším zvonem na Přerovsku. Menší Barbora slouží jako umíráček.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Synagoga: Dnes již nečinná městská synagoga byla postavena pravděpodobně mezi lety 1520 a 1540 jako součást městských hradeb. Jako taková je pravděpodobně nejstarší synagogou na Moravě. Zajímavostí interiéru je gotická cihlová síťová klenba. Synagoga byla na počátku 17. století rozšířena o severní přístavbu. Lipnická židovská komunita bohužel zanikla během druhé světové války a dnes je synagoga v majetku Církve československé husitské, jež ji přestavěla na modlitebnu a zastřela tak některé původní aspekty památky.
    Synagoga: Dnes již nečinná městská synagoga byla postavena pravděpodobně mezi lety 1520 a 1540 jako součást městských hradeb. Jako taková je pravděpodobně nejstarší synagogou na Moravě. Zajímavostí interiéru je gotická cihlová síťová klenba. Synagoga byla na počátku 17. století rozšířena o severní přístavbu. Lipnická židovská komunita bohužel zanikla během druhé světové války a dnes je synagoga v majetku Církve československé husitské, jež ji přestavěla na modlitebnu a zastřela tak některé původní aspekty památky.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Zámek a zámecký park: Stavbu městského zámku realizoval Jiří Bruntálský z Vrbna v roce 1609 poté, co zemřel jeho otec, který za tímto účelem nakoupil pozemky. Zámek byl původně postaven v renesančním stylu, což dokládá ornamentální štuková výzdoba kleneb. Nejpozději na konci 17. století bylo přidáno druhé patro a v 60. letech 19. století prošel zámek novoklasicistní přestavbou. Dnes zámek slouží jako sídlo městského úřadu. Obklopuje jej rozsáhlý zámecký park, který byl z původního francouzského stylu převeden do stylu anglického po roce 1880. Po schodech se dá vystoupat také na střešní zahradu, která se rozkládá na jedné z bývalých zámeckých koníren.
    Zámek a zámecký park: Stavbu městského zámku realizoval Jiří Bruntálský z Vrbna v roce 1609 poté, co zemřel jeho otec, který za tímto účelem nakoupil pozemky. Zámek byl původně postaven v renesančním stylu, což dokládá ornamentální štuková výzdoba kleneb. Nejpozději na konci 17. století bylo přidáno druhé patro a v 60. letech 19. století prošel zámek novoklasicistní přestavbou. Dnes zámek slouží jako sídlo městského úřadu. Obklopuje jej rozsáhlý zámecký park, který byl z původního francouzského stylu převeden do stylu anglického po roce 1880. Po schodech se dá vystoupat také na střešní zahradu, která se rozkládá na jedné z bývalých zámeckých koníren.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Náměstí TGM: Skutečným centrem Lipníku nad Bečvou je náměstí T. G. Masaryka. Má tvar písmene L – jeden z rohů původního čtverce byl postupně překryt domovním blokem včetně budovy radnice. Radnice pochází z 16. století a v letech 1851–1852 byla uvedena do své dnešní klasicistní podoby. Na náměstí nalezneme také dvě kašny, z let 1699 a 1859. Uprostřed náměstí stojí mariánský sloup se sochou Bohorodičky z roku 1694. Náměstí je obklopeno měšťanskými domy, které si dodnes zachovávají původní podloubí.
    Náměstí TGM: Skutečným centrem Lipníku nad Bečvou je náměstí T. G. Masaryka. Má tvar písmene L – jeden z rohů původního čtverce byl postupně překryt domovním blokem včetně budovy radnice. Radnice pochází z 16. století a v letech 1851–1852 byla uvedena do své dnešní klasicistní podoby. Na náměstí nalezneme také dvě kašny, z let 1699 a 1859. Uprostřed náměstí stojí mariánský sloup se sochou Bohorodičky z roku 1694. Náměstí je obklopeno měšťanskými domy, které si dodnes zachovávají původní podloubí.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Měšťanský dům čp. 47: Nejvzácnějším ze zachovalých měšťanských domů je dům čp. 47 s vyřezávaným portálem. První zmínka o tomto domě pochází z roku 1545 a přestavěn byl v roce 1680. Ve fasádě domu je k vidění slepé okno ve tvaru čtyřlístku. Dům najdeme přímo naproti hlavními vchodu radnice.
    Měšťanský dům čp. 47: Nejvzácnějším ze zachovalých měšťanských domů je dům čp. 47 s vyřezávaným portálem. První zmínka o tomto domě pochází z roku 1545 a přestavěn byl v roce 1680. Ve fasádě domu je k vidění slepé okno ve tvaru čtyřlístku. Dům najdeme přímo naproti hlavními vchodu radnice.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Hrad Helfštýn: Zříceninu Helfštýna vlastně nenajdeme v Lipníku nad Bečvou – spadá pod blízký Týn nad Bečvou. Přesto je silueta hradu vzdáleného pouhé tři kilometry z města dobře vidět a může sloužit jako vrchol výletu. Jeden z největších českých hradních komplexů byl založen pravděpodobně na konci 13. století Fridušem z Linavy. Na konci patnáctého století došlo ke gotické přestavbě a rozšíření a v období před třicetiletou válkou zde rod Bruntálských z Vrbna nechal dokončit stavbu renesančního paláce. Vedle klasických prohlídek jsou zde k vidění expozice uměleckého kovářství a historické mincovny.
    Hrad Helfštýn: Zříceninu Helfštýna vlastně nenajdeme v Lipníku nad Bečvou – spadá pod blízký Týn nad Bečvou. Přesto je silueta hradu vzdáleného pouhé tři kilometry z města dobře vidět a může sloužit jako vrchol výletu. Jeden z největších českých hradních komplexů byl založen pravděpodobně na konci 13. století Fridušem z Linavy. Na konci patnáctého století došlo ke gotické přestavbě a rozšíření a v období před třicetiletou válkou zde rod Bruntálských z Vrbna nechal dokončit stavbu renesančního paláce. Vedle klasických prohlídek jsou zde k vidění expozice uměleckého kovářství a historické mincovny.| Zdroj: Profimedia.cz
Městské hradby: Historické centrum Lipníku nad Bečvou vymezují pozůstatky středověkých hradeb. Mohutné zdi, které chránily město ve dvou nepravidelných kruzích, pocházejí ve své současné podobě z přelomu 15. a 16. století. I přesto, že již v 19. století zkolabovaly hradební brány Hranická a Osecká, zachovaly se dodnes poměrně rozsáhlé úseky obou zdí, včetně sedmi bašt z původních minimálně třinácti.
Kaple svatého Josefa: Kaple byla za podpory děkana Jiřího Balšánka postavena v roce 1695 vedle dnes již zaniklé Hranické brány. Raně barokní kaple byla původně součástí městského špitálu. Jedná se o jednolodní stavbu s pětibokým kněžištěm, ke kterému přiléhá sakristie. V interiéru zaujmou fresky evangelistů a malby s mariánskou symbolikou.
Kostel svatého Jakuba Většího: Původně románský kostel svatého Jakuba Většího byl zřejmě kolem roku 1400 přestavěn v gotickém stylu. Z této gotické struktury dnes zůstává obvodové zdivo a dolní část věže. V roce 1594 přibyla kaple Panny Marie a v roce 1596 byla navýšena kostelní věž, jež byla zastřešena celkem třemi měděnými báněmi. Věž se i s báněmi zřítila při požáru v roce 1613. Po dalším požáru v roce 1788 byly cibulovité střechy nové věže nahrazeny jehlanem, který vydržel dodnes. Věž měla původně tři zvony – pětitunový zvon Michal z roku 1604 se však ukázal jako příliš velký a jeho silná rezonance poškozovala věž. Zvony tak byly přemístěny do nově postavené zvonice.
Zvonice: Renesanční zvonice vyrostla hned vedle kostela svatého Jakuba v roce 1609 jako nový domov pro kostelní zvony. Tato mohutná stavba je jedinou svého druhu na Moravě, která se zachovala v původní pozdně renesanční podobě. Nad jejím nejvyšším patrem najdeme arkádovou výzdobu. Vedle již zmiňovaného zvonu Michal hostí také zvony Jakub a Barbora. Jedenapůltunový Jakub je nejstarším zvonem na Přerovsku. Menší Barbora slouží jako umíráček.
Synagoga: Dnes již nečinná městská synagoga byla postavena pravděpodobně mezi lety 1520 a 1540 jako součást městských hradeb. Jako taková je pravděpodobně nejstarší synagogou na Moravě. Zajímavostí interiéru je gotická cihlová síťová klenba. Synagoga byla na počátku 17. století rozšířena o severní přístavbu. Lipnická židovská komunita bohužel zanikla během druhé světové války a dnes je synagoga v majetku Církve československé husitské, jež ji přestavěla na modlitebnu a zastřela tak některé původní aspekty památky.
Zámek a zámecký park: Stavbu městského zámku realizoval Jiří Bruntálský z Vrbna v roce 1609 poté, co zemřel jeho otec, který za tímto účelem nakoupil pozemky. Zámek byl původně postaven v renesančním stylu, což dokládá ornamentální štuková výzdoba kleneb. Nejpozději na konci 17. století bylo přidáno druhé patro a v 60. letech 19. století prošel zámek novoklasicistní přestavbou. Dnes zámek slouží jako sídlo městského úřadu. Obklopuje jej rozsáhlý zámecký park, který byl z původního francouzského stylu převeden do stylu anglického po roce 1880. Po schodech se dá vystoupat také na střešní zahradu, která se rozkládá na jedné z bývalých zámeckých koníren.
Náměstí TGM: Skutečným centrem Lipníku nad Bečvou je náměstí T. G. Masaryka. Má tvar písmene L – jeden z rohů původního čtverce byl postupně překryt domovním blokem včetně budovy radnice. Radnice pochází z 16. století a v letech 1851–1852 byla uvedena do své dnešní klasicistní podoby. Na náměstí nalezneme také dvě kašny, z let 1699 a 1859. Uprostřed náměstí stojí mariánský sloup se sochou Bohorodičky z roku 1694. Náměstí je obklopeno měšťanskými domy, které si dodnes zachovávají původní podloubí.
Měšťanský dům čp. 47: Nejvzácnějším ze zachovalých měšťanských domů je dům čp. 47 s vyřezávaným portálem. První zmínka o tomto domě pochází z roku 1545 a přestavěn byl v roce 1680. Ve fasádě domu je k vidění slepé okno ve tvaru čtyřlístku. Dům najdeme přímo naproti hlavními vchodu radnice.
Hrad Helfštýn: Zříceninu Helfštýna vlastně nenajdeme v Lipníku nad Bečvou – spadá pod blízký Týn nad Bečvou. Přesto je silueta hradu vzdáleného pouhé tři kilometry z města dobře vidět a může sloužit jako vrchol výletu. Jeden z největších českých hradních komplexů byl založen pravděpodobně na konci 13. století Fridušem z Linavy. Na konci patnáctého století došlo ke gotické přestavbě a rozšíření a v období před třicetiletou válkou zde rod Bruntálských z Vrbna nechal dokončit stavbu renesančního paláce. Vedle klasických prohlídek jsou zde k vidění expozice uměleckého kovářství a historické mincovny.