Města jako Tokio nebo Kjóto se potýkají s masivním nárůstem zájmu. Občas zde není k hnutí.|
Zdroj: Matouš Erban
Fušimi Inari-taiša v brzkých ranních hodinách, kdy nával ještě není tak markantní|
Zdroj: Matouš Erban
Úcta k tradicím představuje základ japonské etikety|
Zdroj: Matouš Erban
Goma, očistný rituál ohněm. Cizinci se zde nově mohou posadit pouze s cedulí na krku.|
Zdroj: Matouš Erban
Ikonická brána na ostrově Mijadžima...|
Zdroj: Matouš Erban
...jako ideální místo k fotografování tamních modelů|
Zdroj: Matouš Erban
Vzácný pohled na Fušimi Inari-taiša bez davů|
Zdroj: Matouš Erban
Bezmoc a zhrození. Častokrát jsou Japonci konsternováni, jaké neúctě se „těší“ jeiich posvátná místa.|
Zdroj: Matouš Erban
Ani cedule na každém kroku neodradí některé turisty sobecky demolovat, co jim přijde pod ruku|
Zdroj: Matouš Erban
Některé části zatím vliv turistů nepoznamenal|
Zdroj: Matouš Erban
Ochrana se netýká pouze bambusu, například v Tokiu takto preventivně chrání své brány torii|
Zdroj: Matouš Erban
Opičky v Arašijamě kvůli nerespektování základních pravidel často pochodují ve stresu sem a tam|
Zdroj: Matouš Erban
Lišky (kicune) jako poslové bohyně Inari plní mj. ochrannou roli. Věří se, že odhánějí zlé duchy. Někteří jim ale neustále házejí klacky pod nohy...|
Zdroj: Matouš Erban
Japonská organizovanost je proslulá. Tolerance k porušení etikety se však každým rokem snižuje.|
Zdroj: Matouš Erban
Letos Fudži raději jen z vlaku...|
Zdroj: Matouš Erban
Čím více schodů, tím vyšší šance užít si chrámy klidněji|
Zdroj: Matouš Erban
Sami Japonci chodí odpočívat do paradoxně největšího hluku, byť někteří volí špunty do uší. Při hře pačinko je v akci nekonečná salva kovových kuliček, na klidnou rozpravu tak zde zapomeňte.|
Zdroj: Matouš Erban
Bódhisattva, tedy bytost, která je velmi blízko osvícení. Ideální inspirace.|
Zdroj: Matouš Erban