Malajsie: V monzunové sezoně na ostrov Tioman

1/16
Přehled fotografií
Zavřít
  • Vesnička Salang vypadá jako sestra Juary. Jet se na ni dá jedině lodí a je obklopena hustou džunglí. Ačkoliv v létě je to oblíbený turistický spot, do cestovatelského ruchu má naštěstí hodně daleko. Je tu jen pár restaurací, malých obchůdků a ubytovacích zařízení.
    Vesnička Salang vypadá jako sestra Juary. Jet se na ni dá jedině lodí a je obklopena hustou džunglí. Ačkoliv v létě je to oblíbený turistický spot, do cestovatelského ruchu má naštěstí hodně daleko. Je tu jen pár restaurací, malých obchůdků a ubytovacích zařízení.| Zdroj: Soňa Reimannová
  • Tato milá rodinka neustále projíždí Juaru. V sajdkáře jezdí sem a tam a člověku tak dávají pocit, že jsou buď hrozně zaneprázdnění, anebo se naopak nudí. Na moment bych se chtěla stát také dítětem a nechat se pořádně povozit.
    Tato milá rodinka neustále projíždí Juaru. V sajdkáře jezdí sem a tam a člověku tak dávají pocit, že jsou buď hrozně zaneprázdnění, anebo se naopak nudí. Na moment bych se chtěla stát také dítětem a nechat se pořádně povozit.| Zdroj: Soňa Reimannová
  • Malajci nejsou zrovna nadšenci do sportu. Ale Tioman je jiný. Surfování, hrátky v moři a volejbal jsou tu pravidelné zábavy. U volejbalu navíc často asistuje celá vesnice. Jedná se o společenskou událost.
    Malajci nejsou zrovna nadšenci do sportu. Ale Tioman je jiný. Surfování, hrátky v moři a volejbal jsou tu pravidelné zábavy. U volejbalu navíc často asistuje celá vesnice. Jedná se o společenskou událost.| Zdroj: Soňa Reimannová
  • Provoz se v Juaře ještě více omezí po monzunové bouřce. Někdy jsou ulice hůře průjezdné, ale místní to s přehledem zvládnou. Dokonce i s nákladem.
    Provoz se v Juaře ještě více omezí po monzunové bouřce. Někdy jsou ulice hůře průjezdné, ale místní to s přehledem zvládnou. Dokonce i s nákladem.| Zdroj: Soňa Reimannová
  • Juara a oprýskané molo jsou jedna dvojka. Ačkoliv má molo zjevně ledacos za sebou a o jeho opravách se stále pouze jen hovoří, i nadále je jedinou spojnicí Juary s okolním světem. Když máte štěstí, můžete pozorovat, jak rafinovaně místní převážejí nejrůznější dodávky zboží od jídla po matrace či toaletní mísy – jak jinak než na svých milovaných sajdkárách.
    Juara a oprýskané molo jsou jedna dvojka. Ačkoliv má molo zjevně ledacos za sebou a o jeho opravách se stále pouze jen hovoří, i nadále je jedinou spojnicí Juary s okolním světem. Když máte štěstí, můžete pozorovat, jak rafinovaně místní převážejí nejrůznější dodávky zboží od jídla po matrace či toaletní mísy – jak jinak než na svých milovaných sajdkárách.| Zdroj: Soňa Reimannová
  • K Tiomanu neodmyslitelně patří sajdkáry a usměvaví místní, kteří si projížďky na tomto roztomilém vozítku zjevně užívají. Vejde se do nich jak celá rodina, tak třeba i stavební materiál.
    K Tiomanu neodmyslitelně patří sajdkáry a usměvaví místní, kteří si projížďky na tomto roztomilém vozítku zjevně užívají. Vejde se do nich jak celá rodina, tak třeba i stavební materiál.| Zdroj: Soňa Reimannová
  • Děti jsou chloubou Malajců. Početné rodiny jsou tu stále normou, což vyplývá i z náboženských tradic. Když poprosíte místní o fotku jejich ratolesti, neodmítnou. Jsou na děti pyšní a rádi je ukazují, stejně jako tato veselá maminka se svou roztomile oděnou holčičkou.
    Děti jsou chloubou Malajců. Početné rodiny jsou tu stále normou, což vyplývá i z náboženských tradic. Když poprosíte místní o fotku jejich ratolesti, neodmítnou. Jsou na děti pyšní a rádi je ukazují, stejně jako tato veselá maminka se svou roztomile oděnou holčičkou.| Zdroj: Soňa Reimannová
  • Někteří se pohybují po vesnici na kole. Také se rádi setkávají u konzumu naproti resortu Juara Mutiara. Nenechte se však názvem ani běžnými scénami oklamat. Resort zde znamená pár dřevěných chatek se základním vybavením a sehnání bicyklu k pronájmu zde není vůbec jednoduchá záležitost. V jediné místní půjčovně jsou totiž všechny vlivem vlhkosti a dlouhé nečinnosti dokonale zrezivělé.
    Někteří se pohybují po vesnici na kole. Také se rádi setkávají u konzumu naproti resortu Juara Mutiara. Nenechte se však názvem ani běžnými scénami oklamat. Resort zde znamená pár dřevěných chatek se základním vybavením a sehnání bicyklu k pronájmu zde není vůbec jednoduchá záležitost. V jediné místní půjčovně jsou totiž všechny vlivem vlhkosti a dlouhé nečinnosti dokonale zrezivělé.| Zdroj: Soňa Reimannová
  • Dokonalá atmosféra a v ní Suhaimi, můj učitel surfování. Byl trpělivý. Opakovaně mi vysvětloval pravidla úspěšného náskoku na surf a trávil se mnou hodně času ve vodě. Po třech dnech jsme nakonec oba pochopili, že jsem beznadějné dřevo. Já se vrátila k focení romantických scén a Suhaimi se alespoň nevědomky stal mým objektem.
    Dokonalá atmosféra a v ní Suhaimi, můj učitel surfování. Byl trpělivý. Opakovaně mi vysvětloval pravidla úspěšného náskoku na surf a trávil se mnou hodně času ve vodě. Po třech dnech jsme nakonec oba pochopili, že jsem beznadějné dřevo. Já se vrátila k focení romantických scén a Suhaimi se alespoň nevědomky stal mým objektem.| Zdroj: Soňa Reimannová
  • Nic se nevyrovná dovádění ve vlnách. Otec a dcera si užívají nejen masážní účinky rozbouřeného moře, ale i přítomnost zvědavé návštěvnice ostrova. Krásný moment pro všechny zúčastněné. Jen jsem měla co dělat, abych foťák před vlnami uchránila.
    Nic se nevyrovná dovádění ve vlnách. Otec a dcera si užívají nejen masážní účinky rozbouřeného moře, ale i přítomnost zvědavé návštěvnice ostrova. Krásný moment pro všechny zúčastněné. Jen jsem měla co dělat, abych foťák před vlnami uchránila.| Zdroj: Soňa Reimannová
  • V monzunu je stravování náročnější. Alternují se tu dvě až tři restaurace s výrazně omezeným menu. Tento chlapík s hamburgerovým stánkem byl moje záchrana při večerních záchvatech hladu. Na zdravou stravu jsem tak na několik dní zcela zapomněla a byla ráda, že se z pobytu nestala i nedobrovolná hubnoucí kúra.
    V monzunu je stravování náročnější. Alternují se tu dvě až tři restaurace s výrazně omezeným menu. Tento chlapík s hamburgerovým stánkem byl moje záchrana při večerních záchvatech hladu. Na zdravou stravu jsem tak na několik dní zcela zapomněla a byla ráda, že se z pobytu nestala i nedobrovolná hubnoucí kúra.| Zdroj: Soňa Reimannová
  • Baví mě, jak snad nejslavnější kočka Juary krásně ladí s prostředím. Vždy mi vykouzlí úsměv na tváři. Také závidím obyvateli domu, že má tak roztomilého ochránce u vstupu.
    Baví mě, jak snad nejslavnější kočka Juary krásně ladí s prostředím. Vždy mi vykouzlí úsměv na tváři. Také závidím obyvateli domu, že má tak roztomilého ochránce u vstupu.| Zdroj: Soňa Reimannová
  • V Juaře je jeden obchod, jedno lékařské centrum a jedna mešita. Pravidelné modlitby monzun rozhodně nenaruší. Ovšem spíše zde najdete jen ortodoxní muslimy. Většina běžných obyvatel náboženství tolik neprožívá.
    V Juaře je jeden obchod, jedno lékařské centrum a jedna mešita. Pravidelné modlitby monzun rozhodně nenaruší. Ovšem spíše zde najdete jen ortodoxní muslimy. Většina běžných obyvatel náboženství tolik neprožívá.| Zdroj: Soňa Reimannová
  • Nikde nic, jen zvuky džungle, samota a velice skromné podmínky. Scéna jako z pohádky. Dlouho jsem nenápadnou chýši pozorovala a přála si vidět, kdo v ní bydlí. Zvládla bych to i já?
    Nikde nic, jen zvuky džungle, samota a velice skromné podmínky. Scéna jako z pohádky. Dlouho jsem nenápadnou chýši pozorovala a přála si vidět, kdo v ní bydlí. Zvládla bych to i já?| Zdroj: Soňa Reimannová
  • Měla jsem se pokusit některý z dřevěných domků navštívit. Dozvěděla bych se, jak se v nich člověk cítí a jaké je v nich vybavení. Dalo by se sem navždy utéct od našeho uspěchaného a přetechnizovaného světa?
    Měla jsem se pokusit některý z dřevěných domků navštívit. Dozvěděla bych se, jak se v nich člověk cítí a jaké je v nich vybavení. Dalo by se sem navždy utéct od našeho uspěchaného a přetechnizovaného světa?| Zdroj: Soňa Reimannová
  • Jen nevím, jak bych vnímala drobné záplavy, které přináší silný monzunový déšť. A co když voda stoupne ještě výš? Zdá se však, že místní jsou na tyto podmínky zvyklí. Trpělivě počkají, až voda opadne, a život běží dál dle zajetých kolejí. Tiomane, zůstaň svůj!
    Jen nevím, jak bych vnímala drobné záplavy, které přináší silný monzunový déšť. A co když voda stoupne ještě výš? Zdá se však, že místní jsou na tyto podmínky zvyklí. Trpělivě počkají, až voda opadne, a život běží dál dle zajetých kolejí. Tiomane, zůstaň svůj!| Zdroj: Soňa Reimannová
Vesnička Salang vypadá jako sestra Juary. Jet se na ni dá jedině lodí a je obklopena hustou džunglí. Ačkoliv v létě je to oblíbený turistický spot, do cestovatelského ruchu má naštěstí hodně daleko. Je tu jen pár restaurací, malých obchůdků a ubytovacích zařízení.
Tato milá rodinka neustále projíždí Juaru. V sajdkáře jezdí sem a tam a člověku tak dávají pocit, že jsou buď hrozně zaneprázdnění, anebo se naopak nudí. Na moment bych se chtěla stát také dítětem a nechat se pořádně povozit.
Malajci nejsou zrovna nadšenci do sportu. Ale Tioman je jiný. Surfování, hrátky v moři a volejbal jsou tu pravidelné zábavy. U volejbalu navíc často asistuje celá vesnice. Jedná se o společenskou událost.
Provoz se v Juaře ještě více omezí po monzunové bouřce. Někdy jsou ulice hůře průjezdné, ale místní to s přehledem zvládnou. Dokonce i s nákladem.
Juara a oprýskané molo jsou jedna dvojka. Ačkoliv má molo zjevně ledacos za sebou a o jeho opravách se stále pouze jen hovoří, i nadále je jedinou spojnicí Juary s okolním světem. Když máte štěstí, můžete pozorovat, jak rafinovaně místní převážejí nejrůznější dodávky zboží od jídla po matrace či toaletní mísy – jak jinak než na svých milovaných sajdkárách.
K Tiomanu neodmyslitelně patří sajdkáry a usměvaví místní, kteří si projížďky na tomto roztomilém vozítku zjevně užívají. Vejde se do nich jak celá rodina, tak třeba i stavební materiál.
Děti jsou chloubou Malajců. Početné rodiny jsou tu stále normou, což vyplývá i z náboženských tradic. Když poprosíte místní o fotku jejich ratolesti, neodmítnou. Jsou na děti pyšní a rádi je ukazují, stejně jako tato veselá maminka se svou roztomile oděnou holčičkou.
Někteří se pohybují po vesnici na kole. Také se rádi setkávají u konzumu naproti resortu Juara Mutiara. Nenechte se však názvem ani běžnými scénami oklamat. Resort zde znamená pár dřevěných chatek se základním vybavením a sehnání bicyklu k pronájmu zde není vůbec jednoduchá záležitost. V jediné místní půjčovně jsou totiž všechny vlivem vlhkosti a dlouhé nečinnosti dokonale zrezivělé.
Dokonalá atmosféra a v ní Suhaimi, můj učitel surfování. Byl trpělivý. Opakovaně mi vysvětloval pravidla úspěšného náskoku na surf a trávil se mnou hodně času ve vodě. Po třech dnech jsme nakonec oba pochopili, že jsem beznadějné dřevo. Já se vrátila k focení romantických scén a Suhaimi se alespoň nevědomky stal mým objektem.
Nic se nevyrovná dovádění ve vlnách. Otec a dcera si užívají nejen masážní účinky rozbouřeného moře, ale i přítomnost zvědavé návštěvnice ostrova. Krásný moment pro všechny zúčastněné. Jen jsem měla co dělat, abych foťák před vlnami uchránila.
V monzunu je stravování náročnější. Alternují se tu dvě až tři restaurace s výrazně omezeným menu. Tento chlapík s hamburgerovým stánkem byl moje záchrana při večerních záchvatech hladu. Na zdravou stravu jsem tak na několik dní zcela zapomněla a byla ráda, že se z pobytu nestala i nedobrovolná hubnoucí kúra.
Baví mě, jak snad nejslavnější kočka Juary krásně ladí s prostředím. Vždy mi vykouzlí úsměv na tváři. Také závidím obyvateli domu, že má tak roztomilého ochránce u vstupu.
V Juaře je jeden obchod, jedno lékařské centrum a jedna mešita. Pravidelné modlitby monzun rozhodně nenaruší. Ovšem spíše zde najdete jen ortodoxní muslimy. Většina běžných obyvatel náboženství tolik neprožívá.
Nikde nic, jen zvuky džungle, samota a velice skromné podmínky. Scéna jako z pohádky. Dlouho jsem nenápadnou chýši pozorovala a přála si vidět, kdo v ní bydlí. Zvládla bych to i já?
Měla jsem se pokusit některý z dřevěných domků navštívit. Dozvěděla bych se, jak se v nich člověk cítí a jaké je v nich vybavení. Dalo by se sem navždy utéct od našeho uspěchaného a přetechnizovaného světa?
Jen nevím, jak bych vnímala drobné záplavy, které přináší silný monzunový déšť. A co když voda stoupne ještě výš? Zdá se však, že místní jsou na tyto podmínky zvyklí. Trpělivě počkají, až voda opadne, a život běží dál dle zajetých kolejí. Tiomane, zůstaň svůj!