Sultánova mešita. Nádherná nová stavba dokončená v roce 2000 k výročí 30 let sultána v čele země. Mešita dokáže pojmout až 20 000 věřících a pyšní se jedním z největších tkaných koberců světa. Po fotografování ve vycházejícím slunci odpočívám na zídce, přichází ke mně muž z islámského informačního centra, nabízí mi kávu a pár slov o islámu. Po hodině vzdělávání odcházím s věnovaným koránem v podpaží.| Zdroj: František Štaud Město Maskat. Sultánova inteligence a prozíravost se obtiskla i do scenerie hlavního města: žádné závody v mrakodrapování a stavbě přebujelých nákupních center. Městu dominují minarety mešit v zástavbě bílých stavení. Při pohledu na Maskat z výšin okolních kopců se mi nabízí nevšední pohled na zástavbu bílých domků prorůstajících do černých skal.| Zdroj: František Štaud Na ománské svatbě. Hned první večer jsem nečekaně pozván na muslimskou svatbu. Oblékám bílou košili a vstupuji do mešity, kde už na koberci sedí na 500 mužů. Ženy nikde nevidím. V rámci ceremonie ženich třikrát do mikrofonu řekne ano – nam – a tím stvrdí, že si bere nevěstu. Totéž provede nevěsta na zcela odděleném obřadu v jiné mešitě. Následuje nevídaná hostina a přímo na koberci svatyně se pouštím do výborného jehněčího s rýží.| Zdroj: František Štaud Ačkoli v Ománu platí svoboda vyznání, prakticky se tu lze potkat pouze s islámem. Na fotografii předává učitel svoje znalosti koránu svým žákům.| Zdroj: František Štaud Ománská žena v tradičním oblečení| Zdroj: František Štaud Podobně jako celá země, i beduíni prošli za poslední roky nevídanou proměnou. Sice stále žijí prostým nomádským životem, ale modernizace se jim nevyhnula – po poušti jezdí v pickupech, s velbloudy usazenými na korbě automobilu, nakupují do igelitových tašek a komunikují mobilními telefony.| Zdroj: František Štaud Turistům byl vstup do země zakázán až do roku 1987, ale osvícený sultán vycítil, že kromě ropy, zemního plynu a rybářství má Omán obrovský potenciál i v turismu.| Zdroj: František Štaud Severozápadně od pouště Wahíba se táhne vádí al-Haugh, ráj pro učitele geologie a čtenáře fantasy. Krajina jako z románů J. R. Tolkiena, plná skalních útvarů fantaskních podob, dodnes podává tiché svědectví o nesmírné vulkanické aktivitě a geologickém chaosu.| Zdroj: František Štaud S plochou 650 tisíc kilometrů čtverečních je Rub al-Chálí největší písečnou pouští světa. Pokud si umíte představit celou Francii zasypanou pískem, umíte si představit rozměr Rub al-Chálí. „Ani Alláh tam nechodí,“ varovali beduíni olejáře, kteří tu koncem 40. let minulého století pátrali po ropě.| Zdroj: František Štaud V maskatském přístavu kotví sultánova jachta, jedna z největších soukromých jacht světa. Neustále opečovávána, leštěna a v podstatě kdykoli připravena k vyplutí, přestože v době mé návštěvy je sultán Kábús již více než půl roku hospitalizován na německé klinice.| Zdroj: František Štaud Poušť Wahíba (Sharqiya Sands) se svými 12 000 km2 nemůže co do rozlohy konkurovat Rub al-Chálí, ale i tak skýtá mnoho krás a dovolí alespoň zlehka nahlédnout do života současných beduínů.| Zdroj: František Štaud
