Modrá a bílá jsou typickými zimními barvami Čiatury a Ichtvisi| Zdroj: Peter Hupka Čiaturské lanovky jsou rezavé, ale funkční| Zdroj: Peter Hupka Pohoda na palubě: domácí jsou na cestování lanovkami zvyklí| Zdroj: Peter Hupka Ikonická červeno-bílá sabagiro jezdí ze všech nejvýše nad dolinou Kvirily| Zdroj: Peter Hupka Údolní stanice lanovky “Dvadcať pervyj rudnik“ funguje od padesátého třetího roku bez výrazné renovace| Zdroj: Peter Hupka Pohled na centrum z horní stanice lanovky “Mir“| Zdroj: Peter Hupka Ichtvisi ztělesňuje čiaturský “industriál“ v plné kráse| Zdroj: Peter Hupka Čiaturské děti mají jízdu lanovkou nejraději| Zdroj: Peter Hupka Stanice operátora, odkud se řídí chod motoru i brzda| Zdroj: Peter Hupka Signalizační stanoviště: úkolem obsluhy je zazvonit do druhé stanice, když se kabinka naplní| Zdroj: Peter Hupka Stanice lanovky přemosťující dolinu Kvirily| Zdroj: Peter Hupka Současný muzejní palubní telefon lanovky “Dvadcať pervyj rudnik“| Zdroj: Peter Hupka Cestujícími lanovky do Sarega jsou nejčastější domácí vesničané| Zdroj: Peter Hupka Zpočátku je těžké uvěřit, že uvnitř takových kabinek cestují lidé| Zdroj: Peter Hupka Nahoru a zase dolů: cestování na lanech je tu nejběžnějším způsobem městské dopravy| Zdroj: Peter Hupka Nejstrmější z lanových drah ve městě| Zdroj: Peter Hupka
