Atraktivní region Livna vybočuje ze standardní bosenské štreky našich cestovatelů, která vede přes Mostar, Sarajevo, pyramidy u města Visoko, Jajce a Banja Luku| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Díky dostatku vláhy se vrchovina Kruzi liší od vyprahlého holokrasu blízké Hercegoviny| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Magická krajina svádí k túře s báglem. Na vrchol Cincaru vede značená stezka. Za mlhy se tu ale obtížně orientuje. Další rizika představují miny či pastevečtí psi.| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Divocí koně z okolí Livna nikdy nebyli odborně zkoumáni| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Na svažitějších pastvinách stádo koní sleduje vrstevnici| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Zdá se, že koně si též vybudovali slušnou imunitu vůči nemocem. Občas se u nich objeví nádory, co ale samovolně odpadnou.| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Koně vodu získávají z jezírek, přírodních vývěrů i opuštěných napajedel, která tam dříve zbudovali pastevci| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Většina pozemků s teritoriem koní patří státu. Takže pravděpodobně nehrozí ani rozšíření pastvy na jejich úkor.| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová V antice se prý sídlo jmenovalo Clivium, což přeneseně znamená strmý sráz. Z něj se přes názvy Klivno a Hlivno vyvinulo současné pojmenování Livno.| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Mešita Hadžiho Ahmeta Dukatara. Svatyni se též říká Glavica či Dukatareva mešita.| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Podoba Livna skutečně nejvíce odpovídá Hercegovině. K ní přispěl také kamenný most. Ten se datuje do závěru 17. století. Jeho stavbu financovali místní koželuhové.| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Patronem středověkého kláštera byl také Jan Křtitel. Proto i pozdější hřbitov nese jeho jméno.| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Za bývalé Jugoslávie mešita Hadžiho Ahmeta Dukatara po jistou dobu sloužila jako prostor pro umělce| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Těsně před ovládnutím země Osmany Livno politicky i geograficky patřilo Bosně. Místní se však častěji považují za Hercegovce, případně se identifikují jako obyvatelé chorvatských středověkých regionů Završje či Tropolje.| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Parkoviště vedle hlavní komunikace nad Livnem osvěžila kreativita lidového humoru| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Z terasy u hodinové věže se obhlédne celé Livno. A na lavičkách zarámovaných panoramatem města se v podvečer báječně relaxuje.| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Monumentální nišan Omera-agy Bašiće ozdobil venkovský muslimský hřbitov roku 1798. Podobných skvostů je v okolí Glamoče více. Nově místní usilují o jejich zápis do seznamu Světového dědictví UNESCO.| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Záhadný náhrobní kámen postavený na třech drobných podpěrách patří mezi středověké bosenské náhrobky, které se označují stećci| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Kamenní giganti z pravoslavného pohřebiště Petrića groblje působí starobyle. Nicméně většinou vznikly závěrem 19. a během první půle 20. století.| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová V horách kolem Livna se pořád zelenají rozkvetlé louky plné motýlů. O kousek dál se lavinovitě šíří invaze borytu barvířského a kapradin, jelikož tam takřka úplně vymizela pastva i pravidelné kosení.| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová Za romantikou do Bosny a Hercegoviny aneb Kde vládnou divocí koně| Zdroj: Jakub Hloušek a Zdeňka Fenclová
