V centru komplexu vinných sklípků se rozprostírá malé náměstí. To každoročně v půli února ožije veselím oslav svátku patrona vinařů, a to svatého Trifona.|
Zdroj: Jakub Hloušek
Ikonou Gornjacké soutěsky se stal opuštěný klášter Blagoveštenje. Ten pravděpodobně vznikl na samém závěru 14. století|
Zdroj: Jakub Hloušek
V Srbsku se často lidová víra prolíná s přírodou, proto i pramen pod monastýrem Vitovnica vroubí malebné zákoutí|
Zdroj: Jakub Hloušek
Chrám Zesnutí svaté Bohorodičky v monastýru Vitovnica uchvátí interiérem, zvenčí zase jeho novobarokní průčelí s robustní věží plynule přechází do starobylého jádra|
Zdroj: Jakub Hloušek
Klášter Koporin založil počátkem 15. století vladař zbytkového Srbska a turecký vazal, despota Stefan Lazarević. Zde je také pohřben.|
Zdroj: Jakub Hloušek
Radovanjský háj u Veliké Plany křižují značené cesty trasy „Po stopách Karađorđeho“|
Zdroj: Jakub Hloušek
Nad hlavní svatyní kláštera Gornjak se v jeskyni za jeho kopulí ještě krčí titěrný kostelík|
Zdroj: Jakub Hloušek
V Ravanici už třímá otěže turistický průmysl a zdejší řeholnice nejsou dvakrát příjemné|
Zdroj: Jakub Hloušek
Na mapách se chybně uvádí, že kostelík na výletišti Milivska klisura je zasvěcený Narození svaté Bohorodičky. V reálu je patronkou svatyně Markéta Antiochijská|
Zdroj: Jakub Hloušek
Výletiště Grza u stejnojmenného vývěru je ideálním tipem k výšlapu. Pod kaskádami vznikla krátká naučná stezka a značená pěšina dovede návštěvníky k vyhlídkám.|
Zdroj: Jakub Hloušek
Rajačke pimnice se postupně formovaly od půle 18. století. Poslední objekty sem přibyly mezi první a druhou světovou válkou.|
Zdroj: Jakub Hloušek
Pro abstinenty hospodářství v Rajci nachystala domácí sirupy z máty či květů černého bezu|
Zdroj: Jakub Hloušek
Na starých pískovcových stélách „srbského Stonehenge“ překvapivě scházejí jakékoliv písemné údaje či podklady o zesnulých|
Zdroj: Jakub Hloušek
Sluneční symboly mají na hřbitově v Rajci více podob|
Zdroj: Jakub Hloušek
Během léta vodopády v soutěsce Mokranjske stene mnohdy úplně vyschnou. A přilehlé porosty s povadlými listy pokryje prach, jejž unáší vítr z polí i cest.|
Zdroj: Jakub Hloušek
Východiskem ke skalním branám je klášter Vratna, zbudovaný ve 14. století. Nyní tamní řeholnice provozují u parkoviště útulnou terasu s občerstvením, kde nechybějí klášterní produkty.|
Zdroj: Jakub Hloušek
Kaňon s vápencovými branami si získá přízeň cestovatelů svou nenarušenou divočinou|
Zdroj: Jakub Hloušek
Rezervace Prerasti u kanjonu Vratne strhne pozornost neživou přírodou. Ale také zde rostou botanické vzácnosti, jelikož se tam prolíná suché teplé podnebí kontinentálního Balkánu a chladnější klima hor.|
Zdroj: Jakub Hloušek