Bizarní scenerie skalnatých balvanů obrostlých hustou zelení a mezi tím vším vytesaná cesta k vrcholu| Zdroj: Peter Hlinka Jediný turista, kterého jsme za celý den potkali – nebo spíše jediný místní?| Zdroj: Peter Hlinka Nebeské divadlo a drama rychle se měnícího výhledu kolem nás...| Zdroj: Peter Hlinka Zasloužený odpočinek po celodenní túře ztěžovalo chrápání japonského turisty| Zdroj: Peter Hlinka Některé toalety po cestě nabízely větší pocit soukromí| Zdroj: Peter Hlinka Místo odpočinku a souznění...| Zdroj: Peter Hlinka O útulně Šin-takacuka platí pravidlo „nesuď knihu podle obalu“ snad dvojnásobně| Zdroj: Peter Hlinka Divokou přírodu na některých úsecích zpřístupnili místní ochranáři dřevěnými schůdky a žebříky| Zdroj: Peter Hlinka Na trase k nejvyššímu vrcholu Mijanoura| Zdroj: Peter Hlinka Cesty nás neomylně vedly hustým a temným lesem...| Zdroj: Peter Hlinka Stromy v Jakušimě, často pokryté mechem, připomínají živé sochy a tiché doklady staletí neporušené divočiny| Zdroj: Peter Hlinka Déšť nám byl věrným společníkem...| Zdroj: Peter Hlinka Jakušima je známá svými tajemnými skalními formacemi a bujnými zelenými údolími| Zdroj: Peter Hlinka Ranní kontrolor správnosti čištění zubů| Zdroj: Peter Hlinka V křišťálově čistých vodách kolem ostrova lze plavat s želvami, platí ale přísná pravidla, aby se minimalizoval stres a zachovala jejich přirozená pohoda| Zdroj: Peter Hlinka
