Fotoreportáž Martina Vrbického: Přelidněný, ale přátelský Bangladéš
1
/
14
Přehled fotografií
Zavřít
Státní správa pokulhává v mnoha ohledech. Chybí vzdělání, práce i sociální zabezpečení, a tak se velká část populace pohybuje pod hranicí chudoby. Podle odhadů je navíc dodnes zhruba 60 procent obyvatel země negramotných.
|
Zdroj: Martin Vrbický
I přes dominanci islámu najdete v Bangladéši také buddhistické, hinduistické i stále sílící křesťanské komunity. Jednotlivé skupiny zde však žijí pospolu a vycházejí spolu bez větších problémů.
|
Zdroj: Martin Vrbický
Bangladéš dnes zaujímá zhruba polovinu historického území někdejšího Bengálska. Druhou polovinu tohoto historického regionu dnes spravuje sousední Indie, která je nesporným hegemonem a určujícím hráčem regionu.
|
Zdroj: Martin Vrbický
Etnicky i kulturně se však obyvatelé Bangladéše výrazně neliší od obyvatel indického státu Západní Bengálsko
|
Zdroj: Martin Vrbický
Celá řada Bengálců se s vidinou snazšího živobytí stěhuje z venkova na předměstí velkých měst, kde vytvářejí rozlehlé chudinské slumy
|
Zdroj: Martin Vrbický
Podmínky k životu jsou tu na hony vzdálené tomu, co v Evropě považujeme za standard. Zejména kvůli špatné hygieně se zde setkáváme s nemocemi, které jsou již jinde ve světě skoro vymýcené. Každodenním problémem je tu také nedostatek potravin a podvýživa dospělých i dětí je běžným jevem.
|
Zdroj: Martin Vrbický
Nejviditelnější je tento problém ve velkých městech, jako je například více než desetimilonová Dháka (s aglomerací 22,5 mil.), hlavní město země. V ulicích není problémem narazit na několik metrů vysoké hromady odpadků a nekonečné skládky se staly nedílnou součástí okolní krajiny.
|
Zdroj: Martin Vrbický
Řeka Ganga, na svém dolním toku posílena vodami Brahmaputry, tvoří při ústí do Indického oceánu největší říční deltu na světě. Každoroční záplavy poskytují oblastem podél řeky na živiny bohatou půdu. Častokrát si však jako daň berou poníčené domovy, sesuvy půdy a nezřídkakdy také desítky a stovky obětí na životech.
|
Zdroj: Martin Vrbický
Život na venkově se nese v duchu opoznání klidnějším než život v přelidněných městských aglomeracích. Venkov, a zejména odlehlé horské oblasti, poskytují zdejším obyvatelům dostatek potravin. Negativní stránkou života v těchto oblastech je však ještě horší dostupnost vzdělání, způsobující častokrát jen minimální gramotnost.
|
Zdroj: Martin Vrbický
Úředním jazykem je v celé zemi bengálština, která je nejvýchodnější větví indoevropské jazykové skupiny. Domluvíte se jí také na indické straně hranice ve státě Západní Bengálsko, navíc je bengálština bez větších problémů srozumitelná se sousední asámštinou. Zajímavostí pak je, že při počtu 250 milionů mluvčích jde o sedmý nejrozšířenější jazyk na světě.
|
Zdroj: Martin Vrbický
V okrajových oblastech země, a zvláště v horách žije také několik etnických minorit, které se od majoritních Bengálců liší svými zvyky, jazykem i způsobem oblékání
|
Zdroj: Martin Vrbický
Současný Bangladéš je klasifikován jako chudá rozvojová země. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) je až 135. nejbohatší zemí světa, jinak řečeno je 52. nejchudší ze 186 zemí, které MMF sleduje.
|
Zdroj: Martin Vrbický
Zajímavostí může být, že i přes roli islámu jako oficiálního státního náboženství dominují současnému politickému systému strany vedené dvěma ženami: Národní stranu vede Bégam Chálidá Zijá a v čele Lidové ligy stojí na 25 let stal Šajch Hasína Vadžíd. Ženám se zde obecně pak dostává úcty a pozornosti, které nejsou v jiných po krvavé muslimských zemích obvyklé.
|
Zdroj: Martin Vrbický
V celém Bangladěši zatím prakticky neexistuje turistická infrastruktura a počet cestovatelů ze západních zemí se každoročně pohybuje maximálně v řádu stovek. Pro většinu místních jsme tak byli prvními cizinci, které kdy v životě potkali. Za celou dobu jsme se ale nesetkali s náznakem nepřátelství nebo chování, které by nám bylo jakkoliv nepříjemné. Všichni nám naopak vycházeli maximálně vstříc a potvrzovali pověst o přátelské a vřelé bengálské nátuře.
|
Zdroj: Martin Vrbický
Zavřít