Osvětimanské skály aneb Čertovky. Pekelníci si na Chřibech dopřávali rejdy. Naproti se v úzkém žlebu tyčí stěna Čertovy skály, u Střílek najdeme Čertovy kameny a chlupatý rohatec s kopyty prý stál u zrodu Velkého Buchlovského kamene, když za letu vzteky upustil kus pískovce.| Zdroj: Jakub Hloušek Nejvyšší vrchol Chřibů dosahuje nadmořské výše 587 metrů. Rozhledna mu pak přidala dalších 24. Při výstavbě se uplatnily lokální suroviny: pískovec pochází z lomu u Žlutavy, dřevo zase poskytly zdejší lesy.| Zdroj: Jakub Hloušek Králův stůl je magnetem pro bohatou škálu badatelů. Povrch tajuplného kamene totiž zdobí ohlazené znaky, v nichž lovci senzací spatřují záhadné piktogramy, runy i hieroglyfy.| Zdroj: Jakub Hloušek O Komínkách se vyprávělo, že jsou středem Moravy. V minulosti prý skalní útesy patřily k vybraným vrcholům, kde během mimořádných událostí plály signální ohně, které obyvatele varovaly při vpádech nepřátelských vojsk.| Zdroj: Jakub Hloušek Typické zákoutí Chřibů: pískovcové skalisko, u něj ohniště, kolem prales a nikde ani smítko odpadu| Zdroj: Jakub Hloušek Živá lidová zbožnost zde přetrvává pořád. Duchovní obrázky zpestřují putování, pomáhají při orientaci a světci chrání výletníky před nebezpečím na cestách. Nejčastěji se nesou ve znamení mariánského kultu. Ten je na Moravě velmi silný.| Zdroj: Jakub Hloušek Skalní věž Kozel patří k přírodním památkám. Horolezecké aktivity tu jsou však povoleny a po stěnách útvaru vede okolo osmnácti výstupových cest.| Zdroj: Jakub Hloušek Navlhlá stěna Poscané skály. Tu údolí dostane ráz krátkého kaňonu.| Zdroj: Jakub Hloušek Pečínkově skále dal jméno pytlák a zloděj Pečínka. Tady měl spolu se svým komplicem Josefem Andělem z Buchlovic v puklinách útesu skrýše, kde schovával nakradené cennosti. Pečínka nakonec skončil v kyjovské šatlavě a následně byl popraven.| Zdroj: Jakub Hloušek Původní architektonická tvář Cimburka se nesla v elegantním duchu francouzské gotiky. To potvrzují dochované kamenné články, včetně lomeného ostění oken.| Zdroj: Jakub Hloušek Další pozůstatky nedokončených dálničních mostů se tyčí na úpatí Chřibů u Zástřizel. A pak v okolí lázeňské perly Moravy, Luhačovic.| Zdroj: Jakub Hloušek Pískovcové plotny Vylízané skály zarostly mechem. Vlastivědný průvodce z roku 1910 uvádí, že útvar působí, „jako by z něj byly obrovskými jazyky kusy skály vylízány.“| Zdroj: Jakub Hloušek Kromě Buchlova a Cimburka ukrývají Chřiby další pozůstatky středověkých hradů. Od rozvalin hradu Střílek, které se tyčí nad stejnojmennou obcí, se naskytne pěkný výhled na Litenčickou pahorkatinu.| Zdroj: Jakub Hloušek Mezi nejnavštěvovanější skály Chřibů náleží Kazatelna. I okolo ní se vine spirála mýtů: zde měl k lidu promlouvat svatý Metoděj, ve středověku se snad u ní modlili přívrženci nekatolických společenství.| Zdroj: Jakub Hloušek Přes Hladný most přecházela historická Velehradská cesta z Bunče na Salaš| Zdroj: Jakub Hloušek
