Třtina se v Mexiku sklízí manuálně, a ač to na první pohled možná nevypadá, sekáči pracují ve velmi těžkých podmínkách| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez Pole třtiny se pro usnadnění sklizně vypálí...| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez ...i tak je ale celodenní šichta s mačetou v ruce pořádná dřina| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez Mnozí sekáči nenosí ani rukavice| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez Jediným ochranným vybavením v rozpálené plantáži je šátek nebo klobouk na hlavě| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez Už velmi mladí sekáči mají ruce ztvrdlé od těžké práce. Ti starší mívají často počínající artrózu.| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez Kromě toho, že jsou sekáči od popílku špinaví, ho také spoustu nadýchají| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez Staré náklaďáky s haldami sklizené třtiny jsou na venkově často k vidění| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez Džungle plantáže se mění v hromádky třtiny připravené ke zpracování| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez Pálení osekaných listů| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez Zkušení sekáči jedou celý den, jako stroje| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez Při zemědělských pracích pomáhají i děti| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez Třtina často putuje do cukrovarů v okolí| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez Úsměv navzdory všemu – to je mexická mentalita| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez Pole třtiny se zde táhnou do nedohledna| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez Současná krajina Papaloapanu – lány cañi a fabriky| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez S mačetou v ruce celý den| Zdroj: Héctor Quintanar Pérez
