Od samého začátku jsem byl posedlý psaním deníků. Tužkou, kterou dodnes mám.| Zdroj: Petr Florián Ajaj, písek... Jezdit se v něm dá - na rovině a při určité rychlosti. Kombinace měkkého písku a zatáček je ale pro motorkáře nejhorší. Zvedání motorky pak ubere hodně energie.| Zdroj: Archiv I. Brezovara Juniho jsem koupil v roce 2000, dnes má najeto 430 000 km. Ač nejsem velký materialista, tenhle stroj mi opravdu přirostl k srdci. Z jeho „hřbetu“ jsem viděl celý svět. Kéž by mi sloužil i nadále...| Zdroj: Archiv I. Brezovara Jedna z nejhezčích pouští světa, namibijská Sossusvlei. Tady nezaprší třeba deset let.| Zdroj: Archiv I. Brezovara Černé linky jsem projel na motorce| Zdroj: Archiv I. Brezovara Díky tetování si zážitky z cest připomínám každý den| Zdroj: Archiv I. Brezovara Není nad upřímný úsměv. A je mi jedno, co si kdo o mých zubech pomyslí.| Zdroj: Archiv I. Brezovara Miluju bavit lidi, sdílet zážitky a rozdávat radost| Zdroj: Archiv I. Brezovara Někdy naopak potřebuju být sám, daleko od všech a všeho. Jen já, motorka a moje sny, plány, vzpomínky. Někdy zažívám nudu, smutek či deprese, naštěstí nejčastěji radost a štěstí. Na cestě zkrátka člověk zažíje všechny možné pocity.| Zdroj: Archiv I. Brezovara
