V centru komplexu vinných sklípků se rozprostírá malé náměstí. To každoročně v půli února ožije veselím oslav svátku patrona vinařů, a to svatého Trifona.| Zdroj: Jakub Hloušek Ikonou Gornjacké soutěsky se stal opuštěný klášter Blagoveštenje. Ten pravděpodobně vznikl na samém závěru 14. století| Zdroj: Jakub Hloušek V Srbsku se často lidová víra prolíná s přírodou, proto i pramen pod monastýrem Vitovnica vroubí malebné zákoutí| Zdroj: Jakub Hloušek Chrám Zesnutí svaté Bohorodičky v monastýru Vitovnica uchvátí interiérem, zvenčí zase jeho novobarokní průčelí s robustní věží plynule přechází do starobylého jádra| Zdroj: Jakub Hloušek Klášter Koporin založil počátkem 15. století vladař zbytkového Srbska a turecký vazal, despota Stefan Lazarević. Zde je také pohřben.| Zdroj: Jakub Hloušek Radovanjský háj u Veliké Plany křižují značené cesty trasy „Po stopách Karađorđeho“| Zdroj: Jakub Hloušek Nad hlavní svatyní kláštera Gornjak se v jeskyni za jeho kopulí ještě krčí titěrný kostelík| Zdroj: Jakub Hloušek V Ravanici už třímá otěže turistický průmysl a zdejší řeholnice nejsou dvakrát příjemné| Zdroj: Jakub Hloušek Na mapách se chybně uvádí, že kostelík na výletišti Milivska klisura je zasvěcený Narození svaté Bohorodičky. V reálu je patronkou svatyně Markéta Antiochijská| Zdroj: Jakub Hloušek Výletiště Grza u stejnojmenného vývěru je ideálním tipem k výšlapu. Pod kaskádami vznikla krátká naučná stezka a značená pěšina dovede návštěvníky k vyhlídkám.| Zdroj: Jakub Hloušek Rajačke pimnice se postupně formovaly od půle 18. století. Poslední objekty sem přibyly mezi první a druhou světovou válkou.| Zdroj: Jakub Hloušek Pro abstinenty hospodářství v Rajci nachystala domácí sirupy z máty či květů černého bezu| Zdroj: Jakub Hloušek Na starých pískovcových stélách „srbského Stonehenge“ překvapivě scházejí jakékoliv písemné údaje či podklady o zesnulých| Zdroj: Jakub Hloušek Sluneční symboly mají na hřbitově v Rajci více podob| Zdroj: Jakub Hloušek Během léta vodopády v soutěsce Mokranjske stene mnohdy úplně vyschnou. A přilehlé porosty s povadlými listy pokryje prach, jejž unáší vítr z polí i cest.| Zdroj: Jakub Hloušek Východiskem ke skalním branám je klášter Vratna, zbudovaný ve 14. století. Nyní tamní řeholnice provozují u parkoviště útulnou terasu s občerstvením, kde nechybějí klášterní produkty.| Zdroj: Jakub Hloušek Kaňon s vápencovými branami si získá přízeň cestovatelů svou nenarušenou divočinou| Zdroj: Jakub Hloušek Rezervace Prerasti u kanjonu Vratne strhne pozornost neživou přírodou. Ale také zde rostou botanické vzácnosti, jelikož se tam prolíná suché teplé podnebí kontinentálního Balkánu a chladnější klima hor.| Zdroj: Jakub Hloušek
