Bizarní scenerie skalnatých balvanů obrostlých hustou zelení a mezi tím vším vytesaná cesta k vrcholu|
Zdroj: Peter Hlinka
Jediný turista, kterého jsme za celý den potkali – nebo spíše jediný místní?|
Zdroj: Peter Hlinka
Nebeské divadlo a drama rychle se měnícího výhledu kolem nás...|
Zdroj: Peter Hlinka
Zasloužený odpočinek po celodenní túře ztěžovalo chrápání japonského turisty|
Zdroj: Peter Hlinka
Některé toalety po cestě nabízely větší pocit soukromí|
Zdroj: Peter Hlinka
Místo odpočinku a souznění...|
Zdroj: Peter Hlinka
O útulně Šin-takacuka platí pravidlo „nesuď knihu podle obalu“ snad dvojnásobně|
Zdroj: Peter Hlinka
Divokou přírodu na některých úsecích zpřístupnili místní ochranáři dřevěnými schůdky a žebříky|
Zdroj: Peter Hlinka
Na trase k nejvyššímu vrcholu Mijanoura|
Zdroj: Peter Hlinka
Cesty nás neomylně vedly hustým a temným lesem...|
Zdroj: Peter Hlinka
Stromy v Jakušimě, často pokryté mechem, připomínají živé sochy a tiché doklady staletí neporušené divočiny|
Zdroj: Peter Hlinka
Déšť nám byl věrným společníkem...|
Zdroj: Peter Hlinka
Jakušima je známá svými tajemnými skalními formacemi a bujnými zelenými údolími|
Zdroj: Peter Hlinka
Ranní kontrolor správnosti čištění zubů|
Zdroj: Peter Hlinka
V křišťálově čistých vodách kolem ostrova lze plavat s želvami, platí ale přísná pravidla, aby se minimalizoval stres a zachovala jejich přirozená pohoda|
Zdroj: Peter Hlinka