Igor Brezovar: Na motorce projel celý svět, a přesto říká, že není pravý dobrodruh
6
/
9
Přehled fotografií
Zavřít
Od samého začátku jsem byl posedlý psaním deníků. Tužkou, kterou dodnes mám.
|
Zdroj: Petr Florián
Ajaj, písek... Jezdit se v něm dá - na rovině a při určité rychlosti. Kombinace měkkého písku a zatáček je ale pro motorkáře nejhorší. Zvedání motorky pak ubere hodně energie.
|
Zdroj: Archiv I. Brezovara
Juniho jsem koupil v roce 2000, dnes má najeto 430 000 km. Ač nejsem velký materialista, tenhle stroj mi opravdu přirostl k srdci. Z jeho „hřbetu“ jsem viděl celý svět. Kéž by mi sloužil i nadále...
|
Zdroj: Archiv I. Brezovara
Jedna z nejhezčích pouští světa, namibijská Sossusvlei. Tady nezaprší třeba deset let.
|
Zdroj: Archiv I. Brezovara
Černé linky jsem projel na motorce
|
Zdroj: Archiv I. Brezovara
Díky tetování si zážitky z cest připomínám každý den
|
Zdroj: Archiv I. Brezovara
Není nad upřímný úsměv. A je mi jedno, co si kdo o mých zubech pomyslí.
|
Zdroj: Archiv I. Brezovara
Miluju bavit lidi, sdílet zážitky a rozdávat radost
|
Zdroj: Archiv I. Brezovara
Někdy naopak potřebuju být sám, daleko od všech a všeho. Jen já, motorka a moje sny, plány, vzpomínky. Někdy zažívám nudu, smutek či deprese, naštěstí nejčastěji radost a štěstí. Na cestě zkrátka člověk zažíje všechny možné pocity.
|
Zdroj: Archiv I. Brezovara
Zavřít