Tip na výlet: Ke kostelíku svaté Rozálie, jejíž studánka údajně vyléčila slepotu

Traduje se, že v roce 1674 tu vojáci napadli mladou dívku Alžbětu Andělovou. Když se jim bránila, nasypali jí písek do očí. Alžbětin křik zalarmoval sedláky, kteří jí přišli na pomoc, dívka nicméně po čase oslepla.

Když se jednoho dne vracela do Bernartic, zaslechla hlas, který jí říkal, že místo bude jednou zasvěceno Bohu. „Mnozí zde budou pohřbeni a budou sem putovat četná procesí,“ pokračoval hlas. Dívka pak na místě objevila studánku s léčivou vodou, která jí po opláchnutí očí zrak vrátila.

Poutní místo

Studánka se od té doby stala poutním místem. A naplnila se i první část věštby – když roku 1680 vypukl v Čechách mor, bernartický hřbitov už nestačil, a tak byl nedaleko studánky ve stejném roce založen nový.

Během následujících desetiletí na něm bylo pohřbeno na sedm set mrtvých. V roce 1681 vznikla u hřbitova také kaple, zasvěcená sv. Rozálii, patronce proti moru. Roku 1719 byla kaple sv. Rozálie přestavěna na kostelík, dnes chráněnou kulturní památku.

Cenné detaily

Památkáři oceňují zejména jeho jednoduchou stavební dispozici, která představuje estetické, a přitom technicky nenáročné architektonické řešení. To se týká například malovaných pilastrů (tedy prvků, které mírně vystupují z povrchu stěny a napodobují klasický sloup, avšak bez nosné funkce) nebo vpadlých polí na vnější fasádě lodi.

Takový přístup k sakrálním stavbám je typický zejména pro venkov. K památkově cenným detailům a konstrukcím patří například tradiční prejzová střecha na presbytáři, malá, štíhlá věžička s drobnou cibulovou bání završenou svatozáří s vepsanými písmeny IHS (zkratka pro Jesus hominum salvator, tedy Ježíš vykupitel lidí), cihlová podlaha v lodi a presbytáři nebo dřevěné kuželkové zábradlí na kůru.

Kudy ke kostelíku

Kostelík sv. Rozálie najdete asi 1,5 kilometru jižně od Bernartic a 300 metrů severně od Borovan na kraji lesa u cesty, která obě obce spojuje. Studánka je celoročně volně přístupná, kostelík otevřen příležitostně.