Tip na výlet: tajemný hrad Veveří provoní uzené. Festival láká na moravské dobroty
Na skalním ostrohu nad soutokem Svratky a Veverky nedaleko Brna se tyčí hrad Veveří. Sídlo mnoha významných šlechticů bylo během staletí často obléháno, ovšem nikdy dobyto. Nejvíc ho poničily až necitlivé úpravy za komunismu. Od té doby se tato památka postupně rekonstruuje. Hrad je sice v zimě uzavřený, ale pokud máte rádi dobré jídlo a pití, můžete ho navštívit 22. a 23. února během Slavností moravského uzeného a vína.
Oficiální návštěvní sezona hradu Veveří obvykle začíná v dubnu a trvá do října, s pravidelnými prohlídkami o víkendech a svátcích. Zavítat na něj ale můžete o víkendu 22. a 23. února, kdy hostí už 11. ročník festivalu Slavností moravského uzeného a vína. Největší atrakcí bude soutěž o titul Krále uzenářů, kdy můžou návštěvníci ochutnat různé druhy uzeného a hlasovat pro toho, který si získá jejich největší přízeň.
Mistři uzenáři
S mistry uzenáři se setkáte na nádvořích, poslechnete si jejich vyprávění o tom, jak udí maso, jaké druhy mají nejraději a jaké tajné recepty jim pomáhají dosahovat dokonalé chuti.
Pro všechny, kdo si potrpí na kulinární zážitky, bude připravena řada kuchařských show. K tomu si návštěvníci vychutnají širokou nabídku moravských vín od renomovaných vinařství nebo piv z minipivovarů.
Festival se koná už od roku 2014 a postupně se stal jednou z nejvýznamnějších akcí svého druhu v České republice.
Zásahy z éry komunismu
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1213, kdy sloužil jako lovecký hrádek moravských markrabat. V polovině 14. století, za vlády Jana Jindřicha, mladšího bratra Karla IV., byl výrazně rozšířen a stal se jedním z hlavních sídel moravských Lucemburků.
Hrad byl několikrát obléhán, například v roce 1424 husity a v roce 1645 Švédy, ale nebyl nikdy dobyt. V průběhu staletí pak měnil často majitele, až byl nakonec v roce 1925 po vleklém sporu prodán státu.
V období komunismu se zde prováděly neodborné stavební úpravy, které vedly k jeho značnému poškození. Adaptován byl pro potřeby lesnického učiliště, internátu a závodní školy práce. Tyto necitlivé zásahy skončily až po sametové revoluci v roce 1989.
