Kos černý patřil k nejběžnějším druhům na zahradách. Teď už tomu tak není.

Kos černý patřil k nejběžnějším druhům na zahradách. Teď už tomu tak není. Zdroj: Věra Maršíková

Budníček menší
Červenka obecná
Dlask
Dlask tlustozobý
Drozd kvíčala
13 Fotogalerie

Sýkora koňadra dominuje českým zahradám. Kosů naopak rapidně ubývá

Alice Kottová
Diskuze (0)

Vánoční soutěž Živá zahrada, kterou už od roku 2004 pořádá Český svaz ochránců přírody (ČSOP), už má první výsledky. Z nich vyplynulo, že nejběžnějším ptačím druhem na našich zahradách je sýkora koňadra. Rapidně ale ubývá zejména zvonků zelených a na špatný rok to vypadá i pro kosa černého.

„Vánoční kolo Živé zahrady 2025 potvrdilo dříve zveřejněnou informaci o tom, že nejběžnější zahradní pták – kos černý – už dávno není nejběžnější. V roce 2016 se přitom vyskytoval na 97 zahradách ze sta. Nyní pouze na 74 procentech!“ shrnuje výsledky Petr Stýblo z ČSOP s tím, že ještě vloni byl přitom kos pozorován na pětaosmdesáti procentech soutěžících zahrad.

K náhlému mizení kosů došlo už v letech 2018 a 2019. Úbytek tohoto dříve běžného ptáka zjevně souvisel s výskytem viru USUTU, na který jsou kosi extrémně citliví. Jeho stavy se pak ale zvedly na devadesát tři procent v roce 2023. „Příčiny extrémního poklesu v této zimě zatím nejsou známy,“ doplňuje Petr Stýblo.

Zvonci a vrabec polní
Zvonci a vrabec polní | Zdroj: Simona Uchytilová

Ubývá i zvonků

Ještě víc alarmující rychlostí pak klesají stavy zvonka zeleného. Ten se v roce 2011 vyskytoval na šedesáti osmi procentech zahrad, v roce 2016 už jen na pětapadesáti a v současnosti byl pozorován pouze na šestadvaceti procentech zahrad.

Naopak nejběžnějším druhem byla nyní, stejně jako v předešlém roce, sýkora koňadra, která se vyskytuje na devadesáti zahradách ze sta.

Sýkora koňadra nyní dominuje českým zahradám.
Sýkora koňadra nyní dominuje českým zahradám. | Zdroj: Věra Maršíková

„Dlouhodobá pozorování přírody jednotnou metodikou v masovém měřítku, a tedy s využitím nadšené laické veřejnosti (občanská věda), běžně v celém světě přinášejí velmi zajímavá data,“ doplňuje Petr Stýblo s tím, že právě program Živá zahrada takovéto údaje poskytuje už od roku 2004, kdy ho ochránci odstartovali.

„Přitom občanská věda samozřejmě není primárním cílem Živé zahrady. Tím je podpora biodiverzity v našem nejbližším okolí a ve spolupráci s veřejností,“ dodává Petr Stýblo. Další kolo Živé zahrady proběhne koncem května.

Začít diskuzi