(uprav) Země, kde zakázali zpívat aneb Co čeká Afghánistán pod vládou Tálibánu?
Bihsúd, tři tisíce metrů nad mořem. I tady v nehostinných podmínkách žijí lidé, v posledních letech sužovaní opakujícími se suchy.
|
Jan Mrkvička
Díky pomoci Člověka v tísni bude zdroj pitné vody pro vesnici blíž
|
Jan Mrkvička
Kluci žijící na bývalé frontové linii si na kolo vedle sebe dali vlajky Tálibánu i nedávno zaniklé Afghánské republiky
|
Jan Mrkvička
Muž pracující na rozšiřování vodovodního systému. Jeho měsíční mzda bude jediným příjmem pro celou rodinu na několik měsíců.
|
Jan Mrkvička
Díky pomoci, která do země pořád proudí, mají lidé možnost pracovat. Za měsíc si vydělají necelé dva tisíce korun. Práce je na tři měsíce, pak příležitost dostanou další.
|
Jan Mrkvička
Protipovodňová opatření. Vykopané příkopy zachytí v kopcích vodu a ochrání vesnice v údolí před velkou vodou.
|
Jan Mrkvička
Podvýživa je velikým problémem, o kterém místní nevěděli. Rodiny s dětmi ve vážném stavu dostávají finanční podporu.
|
Jan Mrkvička
Vodu do vesnice přivádějí stovky metrů dlouhé podzemní kanály
|
Jan Mrkvička
Z vesnice Nadžarán, kde před rokem a půl probíhaly těžké boje, vyzařuje klid a mír
|
Jan Mrkvička
Dům označený anglickou zkratkou Člověka v tísni (PIN, tedy People in Need). Před časem sem dopadla raketa, teď se bude obnovovat.
|
Jan Mrkvička
Hazárský majitel domu, ve kterém má Člověk v tísni kancelář
|
Jan Mrkvička
Údolí, kterým každý rok přicházela zničující povodeň. Teď se voda zachytí v horách, kde místní plánují vysadit mandloně.
|
Jan Mrkvička
Řeka Hilmand, nejdelší v Afghánistánu. V noci tu teplota klesá k minus 30 stupňům Celsia.
|
Jan Mrkvička
Na hodinové setkání přijel muž z několik kilometrů vzdálené vesnice
|
Jan Mrkvička
Úrodná pole v Kápíse. Ani během války je nepřestali obdělávat.
|
Jan Mrkvička
Setkání s komunitou. Charizmatický ředitel školy by rád postavil školu pro dívky.
|
Jan Mrkvička