Smrtelná hrozba jménem cholera aneb Dlouhá cesta k čisté vodě
Dlouhá cesta k čisté vodě
|
Jana Ašenbrennerová
Často je velice složité změnit návyky místních lidí, kteří jsou po desetiletí zvyklí chodit pro vodu k jednomu místu.
|
Jana Ašenbrennerová
Vybudovat studně nestačí, je třeba lidem (velmi často negramotným) vysvětlit, proč by měli začít chodit delší cestu ke studni než ke znečištěnému rybníčku uprostřed vesnice.
|
Jana Ašenbrennerová
Chlorování je jedním ze způsobů, jak získat nekontaminovanou pitnou vodu.
|
Jana Ašenbrennerová
Jezero Kivu využívají obyvatelé města Bukavu nejen jako zásobárnu pitné vody. Do jezera chodí prát, mýt nádobí, ale i konat potřebu.
|
Jana Ašenbrennerová
Rybáři na březích Kivu v Kongu. DR Kongo patří mezi nejchudší země Afriky a navíc východ země stále sužuje vleklá válka, která komplikuje také přístup k nezávadné pitné vodě.
|
Jana Ašenbrennerová
Voda na mytí je vzácnost, pokud si ji musíte donést v kanystru nebo kalabaši ze vzdálenosti i několik kilometrů.
|
Jana Ašenbrennerová
Pro miliony lidí v rozvojových zemích nejsou samozřejmostí hygienické návyky, jako je mytí rukou mýdlem po vykonání potřeby. Nemytí rukou přitom způsobuje zákeřná průjmová onemocnění.
|
Jana Ašenbrennerová
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na ně ročně umírá 1,87 milionu dětí do pěti let, což z těchto nemocí dělá druhou nejčastější příčinu úmrtnosti. Přitom mýdlo má k dispozici skoro každý, jde jen o to, vybudovat si správné návyky.
|
Jana Ašenbrennerová