El Tatio: V severochilské části pohoří And nalezneme gejzírové pole El Tatio, které je díky výšce 4320 metrů nad mořem nejvýše položeným gejzírovým polem na světě. Nevyniká jedním specifickým gejzírem, ale kolekcí osmdesáti kouřících kotlů, což je zvláště nad ránem vskutku spektakulární pohled. Návštěvníci se i v této výšce mohou vykoupat v teplých geotermálních bazéncích, které gejzíry vytváří.| Zdroj: ČTK Velký gejzír: Zhruba 80 kilometrů na východ od islandského hlavního města Reykjavíku v údolí Haukadalur, na úpatí kopce Laugarfjall, vaří svůj další výbuch Velký gejzír, známý také prostě jako Geysir. Ten byl poprvé popsán již v roce 1294 a právě z jeho původního názvu vzniklo obecné slovo gejzír (islandské geysa znamená proudit). Velký gejzír je aktivní už deset tisíc let, ale jeho aktivita je nepravidelná, což v minulosti vedlo k vyvolávání umělých explozí za pomoci mýdla. Tato taktika se však od konce minulého století používá z enviromentálních důvodů již jen zřídka. Dnes gejzír vybuchuje v průměru třikrát denně a dosahuje výšky kolem 80 metrů, i když ani exploze přes sto metrů nejsou výjimečné.| Zdroj: ČTK Strokkur: Jen padesát metrů na jih od Velkého gejzíru nalezneme gejzír Strokkur. Na rozdíl od kolegy je Strokkur mnohem spolehlivější – do výšky třiceti metrů vybuchuje každých pět až deset minut a pro oko turisty je tak z této perspektivy vděčnějším objektem. Jeho přívod zavalilo na začátku 20. století zemětřesení a Strokkur tak zůstal neaktivní až do roku 1963, kdy byl přívod vyčištěn na doporučení místní gejzírové komise.| Zdroj: ČTK Andernach: V německé spolkové zemi Porýní-Falc nalezneme ve městě Andernach stejnojmenný gejzír, který se pyšní titulem nejvyššího studeného gejzíru na světě. Mechanika studených gejzírů se značně liší od gejzírů horkých a dá se připodobnit roztřesené lahvi s minerálkou. Exploze Andernachu takto poháněné oxidem uhličitým stoupají do výšky až šedesáti metrů, přičemž gejzír je na noc z bezpečnostních důvodů uzavírán instalovaným ventilem.| Zdroj: ČTK Steamboat: Yellowstonský národní park na pomezí amerických států Wyoming, Montana a Idaho je největším gejzírovým polem na světě. Nejsilnějším místním gejzírem a zřejmě v současnosti nejsilnějším gejzírem na světě je gejzír Steamboat. Ten má dvě hrdla, přičemž to severní dosahuje při explozi výšky až 122 metrů a po těchto hodinu trvajících erupcích emituje až další dva dny masivní oblaka páry. Aktivita gejzíru není pravidelná – například mezi lety 1911 a 1961 byl neaktivní. V roce 2018 však nastalo dosud trvající aktivní období a v současnosti vybuchuje Steamboat až čtyřicetkrát do roka.| Zdroj: ČTK Old Faithful: Třicet kilometrů jižně od gejzíru Steamboat nalezneme další stálici Yellowstonského parku – Old Faithful. Jak už napovídá název, Old Faithful je na rozdíl od gejzíru Steamboat gejzírem spolehlivým a vybuchuje v průměru každou hodinu a půl. Síla gejzíru, jehož erupce dosahují výšky až padesáti metrů, umožňovala, aby byl v raných letech parku ve druhé polovině 19. století využíván jako pračka – oblečení vhozené do kráteru bylo při explozi vypráno do běla. Výbuch však přežívaly jen některé typy látek, třeba vlnu gejzír trhal na kousky.| Zdroj: ČTK Castle: Hned vedle gejzíru Old Faithful tryská gejzír Castle, typický strukturou připomínající hrad, která tvoří jeho kužel. Tento „hrad“ byl vytvořen sedimenty gejzíritu. Od jeho pojmenování v roce 1870 už však eroze hradbu hradu poněkud obrousila. Gejzír vybuchuje dvakrát denně a do výšky třiceti metrů vždy chrlí vodu po dobu asi dvaceti minut.| Zdroj: Profimedia.cz Pohutu: Na severním ostrově Nového Zélandu se u města Rotorua rozkládá termální údolí Whakarewarewa. Ve své době hostilo nejsilnější gejzír světa Waimangu, který při svých masivních erupcích dosahoval neskutečné výšky až skoro půl kilometru. Waimangu však vyhasl v roce 1908. Dnes je nejsilnějším gejzírem na tomto poli gejzír Pohutu, který vybuchuje dvacetkrát denně a dosahuje výšky kolem třiceti metrů.| Zdroj: Profimedia.cz
