Minulost se zde potkává s dobami nedávnými|
Zdroj: Jakub Hloušek
Unikátní tatrovácká drezína nese rok výroby 1947|
Zdroj: Jakub Hloušek
Vstupní partie muzea vás příjemně navnadí, teprve za chvíli pod střechou zakoupíte originální vstupenku, která kopíruje dřívější lepené jízdenky|
Zdroj: Jakub Hloušek
Posunovací lokotraktor, alias "prasátko". Lokotraktory svoji přezdívku v železničářském slangu obdržely dle zvuku jejich motoru, který evokoval chrochtání čuníků.|
Zdroj: Jakub Hloušek
Mým favoritem se jednoznačně stala excentrická posunovací motorová lokomotiva BN60. Ta v sobě díky černočervené barvě skloubila elegantní design parních mašinek s malými rozměry lidsky milého přívětivého stroje, z něhož nejde takový respekt.|
Zdroj: Jakub Hloušek
Toto muzeum je bez ohraničení a plynule přechází do živého reálného nádraží|
Zdroj: Jakub Hloušek
Průčelí jaroměřské „Výtopny“|
Zdroj: Jakub Hloušek
Monstrum silničního podvalníku určeného pro přepravu vagónů mimo železnici i s nákladem|
Zdroj: Jakub Hloušek
Točna s „Výtopnou“|
Zdroj: Jakub Hloušek
Detailní prohlídka všech kousků rozhodně zabere více než pouhou hodinu|
Zdroj: Jakub Hloušek
Legendární parní lokomotiva „Kafemlejnek“ získala svoji přezdívku díly tvaru komína a sousedního vysokého parojemu. Ta zdejší pochází z roku 1878.|
Zdroj: Jakub Hloušek
Stojan se směry vlaků. V terénu na peróně ho lze spatřit v Přerově.|
Zdroj: Jakub Hloušek
Vzpomínka na dobu před třiceti lety|
Zdroj: Jakub Hloušek
Lampárna – to bylo místo, kde se skladovaly a čistily, ruční petrolejové lampy, které výpravčí používali k signalizace. Tyto petrolejky se dodnes ještě houpají v rukách železničních zaměstnanců například na perónech některých venkovských stanic Balkánského poloostrova.|
Zdroj: Jakub Hloušek
I technický antitalent zde zjistí, co si má představit, pod výrazem „výfuková dyšna“, nebo „nesací vertikální injektor“|
Zdroj: Jakub Hloušek
Venkovní areál dýchá atmosférou skutečné nádražní odstavné koleje se směsí vyřazené techniky|
Zdroj: Jakub Hloušek