Jezera, tundra i horské štíty aneb 10 nejkrásnějších národních parků Evropy
1
/
10
Přehled fotografií
Zavřít
Jezera, kaňony a přírodu divoké tajgy s rašeliništi a vřesovišti nabízí výprava do finského národního parku Hidenportti, jehož první část byla chráněna už roku 1940. Název parku je odvozen od jména místní atrakce - skalní soutěsky, které se přezdívá také soutěska Zlých skřítků. Potkat je tu možné losy i medvědy.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Při návštěvě národního parku České Švýcarsko se rozhodně vyplatí překročit hranice a vydat se do části německé, tedy národního parku Saské Švýcarsko. Populárním turistickým místem jsou tu např. skalní věže Bastei, které spojuje most Basteibrücke z roku 1851, z nějž se lze kochat nádhernými výhledy do údolí řeky Labe a na Labské pískovce.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Krásy divoké přírody Islandu jsou vyhlášené, a co teprve, když se sem podíváte do některého z národních parků. Vatnajökull je z nich nejmladší, byl vyhlášen teprve před 10 lety. Zabírá víc než desetinu plochy ostrova a z velké části jej pokrývá stejnojmenný ledovec, který je druhým největším v Evropě. Obdivovat je tu možné úchvatné vodopády i ledovcové jeskyně. Není se proto co divit, že si Vatnajökull jako jednu ze svých lokací vybrali tvůrci kultovního seriálu Hra o trůny.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Triglavský národní park je s rozlohou 848 km2 jedním z největších alpských parků. Už v roce 1924 vznikl v oblasti triglavských jezer tzv. Alpský ochranný park, který se postupně rozšiřoval. Jméno dala parku nejvyšší hora Slovinska Triglav, která je zobrazena na slovinském státním znaku a vlajce. Roste tu alpská flóra a ze zvířat tu lze potkat kamzíky, kozorohy, sviště, ale též medvědy a vlky.
|
Zdroj: Profimedia.cz
V Pyrenejích na hranicích s Francií leží jeden z nejstarších národních parků Španělsku Ordesa y Monte Perdido, který je zároveň na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Žije tady mnoho vzácných druhů zvířat, např. svišti, vydry, kamzíci, ale nejvzácnějším je nenápadný hmyzožravec vychuchol pyrenejský, připomínající krtka s dlouhým ocasem.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Nejstarším, největším a nejnavštěvovanějším parkem Chorvatska jsou Plitvická jezera. Jednotlivá terasovitě rozložená krasová jezera spojují průtoky a 140 vodopádů. Počítejte s tím, že rozloha parku je 29 482 hektarů a i ta nejkratší turistická stezka kolem jezer zabere tři až čtyři hodiny.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Estonský Národní park Soomaa je doslova „země bažin“. Jde tedy o krajinu lužních lesů, vřesovišť a rašelinišť. Mezi nimi protékají přítoky řeky Pärnu, které se na jaře rozlévají a zaplavují okolí. Proto se tady daří zejména vodním a vodomilným živočichům, jako jsou např. divoké husy nebo bobři. V rámci prohlídky parku se můžete po řece projet na tradiční estonské lodi haabja, vydlabané z jednoho kusu kmene.
|
Zdroj: Profimedia.cz
V Benátském regionu, konkrétně v Národním parku Bellunéské Dolomity, si užijí zejména milovníci vysokohorské turistiky. Nad centrem oblasti, městem Belluno, se tyčí masiv Monte Schiara s velkým množstvím zajištěných cest via ferrata.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Znovu do vysokých hor se dostanete, pokud se rozhodnete navštívit Národní park Écrins v jihovýchodní části Francie. Nejvyšším vrcholem místních Dauphineských Alp je Barre des Écrins s výškou 4102 m n. m. V rámci parku je možné obdivovat typické alpské pastviny, lesy, jezera, horské masivy i ledovcová pole. Celková délka značených tras tu je přes 650 kilometrů.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Na severu Černé Hory v Dinárských horách byl v roce 1952 vyhlášen Národní park Durmitor. Nachází se tu 19 jezer převážně ledovcového původu a nedotčená příroda téměř bez civilizace, pokud nepočítáme několik malých pasteveckých vesnic. Výjimkou je Žabljak, populární černohorské lyžařské středisko v 1450 m n. m.
|
Zdroj: Profimedia.cz
Zavřít