Rafting, túry a wellness: Adrenalin i relax ve Východním Tyrolsku

2/10
Zavřít
  • Historický Lienz je hlavním městem Východního Tyrolska. První zmínky o něm pocházejí z 11. století a není tu tedy nouze o památky. Centrum protíná hlavní náměstí Hauptplatz s palácem ze 16. století, který dnes slouží jako radnice. Nedaleko můžete obdivovat dříve karmelitánský, dnes františkánský klášter z roku 1349 a vyplatí se dojít až k 750 let starému zámku Bruck, který se tyčí nad řekou Isel. Ten byl původně sídlem hrabat z Görzu a dnes v něm je muzeum rakouského výtvarného umění z 19. a 20. století.
    Historický Lienz je hlavním městem Východního Tyrolska. První zmínky o něm pocházejí z 11. století a není tu tedy nouze o památky. Centrum protíná hlavní náměstí Hauptplatz s palácem ze 16. století, který dnes slouží jako radnice. Nedaleko můžete obdivovat dříve karmelitánský, dnes františkánský klášter z roku 1349 a vyplatí se dojít až k 750 let starému zámku Bruck, který se tyčí nad řekou Isel. Ten byl původně sídlem hrabat z Görzu a dnes v něm je muzeum rakouského výtvarného umění z 19. a 20. století.| Zdroj: Tyrolsko.cz
  • Hned pod hradem je jedna z možností, kde si na řece Isel vyzkoušet rafting. Vzhledem k tomu, že je řeka napájena ledovcem Grossvenediger, tak tu má voda nejen neuvěřitelnou tyrkysovou barvu, ale je opravdu studená. Neopren je tady proto nezbytný v jakémkoli počasí, navíc je v Rakousku při raftingu i povinný. Před jízdou vám jej tu samozřejmě půjčí, stejně jako další výbavu. Pak je celá posádka s raftem převezena proti proudu. Zkušený „rafťák“ průvodce vysvětlí, jak v raftu sedět i kdy a jak pádlovat a pak už se je možné nalodit. V průběhu plavby ti odvážnější mohou přes palubu, vozí se po proudu řeky a na povel průvodce zase vylézají na raft. Ale možností jsou i méně adrenalinové jízdy pro rodiny s dětmi, kdy se posádka jen pohodlně veze.
    Hned pod hradem je jedna z možností, kde si na řece Isel vyzkoušet rafting. Vzhledem k tomu, že je řeka napájena ledovcem Grossvenediger, tak tu má voda nejen neuvěřitelnou tyrkysovou barvu, ale je opravdu studená. Neopren je tady proto nezbytný v jakémkoli počasí, navíc je v Rakousku při raftingu i povinný. Před jízdou vám jej tu samozřejmě půjčí, stejně jako další výbavu. Pak je celá posádka s raftem převezena proti proudu. Zkušený „rafťák“ průvodce vysvětlí, jak v raftu sedět i kdy a jak pádlovat a pak už se je možné nalodit. V průběhu plavby ti odvážnější mohou přes palubu, vozí se po proudu řeky a na povel průvodce zase vylézají na raft. Ale možností jsou i méně adrenalinové jízdy pro rodiny s dětmi, kdy se posádka jen pohodlně veze.| Zdroj: Tyrolsko.cz
  • Nationalparkhaus ve městečku Matrei, které je jedním z výchozích bodů do národního parku Vysoké Taury, skrývá velmi zajímavé interaktivní muzeum, kde se přenesete na ta nejzajímavější místa parku díky kukátkům s panoramatickými pohledy a výkladem v několika jazycích. Na vlastní oči se tady můžete rozhlédnout třeba z 3798 metrů vysokého vrcholu Grossglockner, nejvyšší hory Rakouska.
    Nationalparkhaus ve městečku Matrei, které je jedním z výchozích bodů do národního parku Vysoké Taury, skrývá velmi zajímavé interaktivní muzeum, kde se přenesete na ta nejzajímavější místa parku díky kukátkům s panoramatickými pohledy a výkladem v několika jazycích. Na vlastní oči se tady můžete rozhlédnout třeba z 3798 metrů vysokého vrcholu Grossglockner, nejvyšší hory Rakouska.| Zdroj: Tyrolsko.cz
  • Hohe Tauern, tedy Národní park Vysoké Taury je se svými 1856 m2 největším národním parkem v Rakousku. Na jeho území je přes 300 vrcholů vyšších než 3000 metrů, ale můžete sem i na nenáročnou túru s dětmi, které jistě zaujme naučná stezka, kde si například mohou prohlédnout průřez dutinou stromu, kterou si umí vydlabat datel, či „vyhlídková“ socha medvěda, na níž se dá vylézt, ač živé medvědy tady už dávno nepotkáte. Doporučujeme prohlídku parku s průvodcem. Ten vám ukáže místní typickou faunu i flóru a přiblíží život horalů v drsných vysokohorských podmínkách.
    Hohe Tauern, tedy Národní park Vysoké Taury je se svými 1856 m2 největším národním parkem v Rakousku. Na jeho území je přes 300 vrcholů vyšších než 3000 metrů, ale můžete sem i na nenáročnou túru s dětmi, které jistě zaujme naučná stezka, kde si například mohou prohlédnout průřez dutinou stromu, kterou si umí vydlabat datel, či „vyhlídková“ socha medvěda, na níž se dá vylézt, ač živé medvědy tady už dávno nepotkáte. Doporučujeme prohlídku parku s průvodcem. Ten vám ukáže místní typickou faunu i flóru a přiblíží život horalů v drsných vysokohorských podmínkách.| Zdroj: Tyrolsko.cz
  • Za návštěvu stojí také vesnička Jagdhausalm, která leží ve 2009 metrech nad mořem, s šesticí nejstarších alpských chalup, jež byly postaveny už v roce 1212. Dohromady je tady 15 domů a kaple Maria-Hilf. Všechny stavby jsou z kamene, protože v této nadmořské výšce nebylo dost stromů na to, aby se tady stavělo ze dřeva.
    Za návštěvu stojí také vesnička Jagdhausalm, která leží ve 2009 metrech nad mořem, s šesticí nejstarších alpských chalup, jež byly postaveny už v roce 1212. Dohromady je tady 15 domů a kaple Maria-Hilf. Všechny stavby jsou z kamene, protože v této nadmořské výšce nebylo dost stromů na to, aby se tady stavělo ze dřeva.| Zdroj: Tyrolsko.cz
  • Isel však není jen atrakcí pro rafťáky. Na začátku údolí Umbaltal tvoří prudký vodní tok poslední volně tekoucí ledovcové řeky Alp úchvatné vodopády Umbalfälle. První naučná stezka s vyhlídkami u nich byla otevřena už v roce 1976 a v roce 1991 byly vyhlášeny přírodní památkou Tyrolska.
    Isel však není jen atrakcí pro rafťáky. Na začátku údolí Umbaltal tvoří prudký vodní tok poslední volně tekoucí ledovcové řeky Alp úchvatné vodopády Umbalfälle. První naučná stezka s vyhlídkami u nich byla otevřena už v roce 1976 a v roce 1991 byly vyhlášeny přírodní památkou Tyrolska.| Zdroj: Tyrolsko.cz
  • Ze stovek horských chat je pro našince pravděpodobně nejzajímavější Karlsbader Hütte ve 2260 metrech nad mořem a to z jednoduchého důvodu, v 19. století ji u jezera Laserzsee postavili přistěhovalci z Karlových Varů.
    Ze stovek horských chat je pro našince pravděpodobně nejzajímavější Karlsbader Hütte ve 2260 metrech nad mořem a to z jednoduchého důvodu, v 19. století ji u jezera Laserzsee postavili přistěhovalci z Karlových Varů.| Zdroj: Tyrolsko.cz
  • Túra ke kterékoli z chat v národním parku pak nemusí být jen zážitkem pro milovníky přírody, ale i tím gurmánským. Krávy, jež se tu na strmých stráních pasou jako kamzíci, jsou totiž zdrojem výborných místních produktů. A tak místo párku v rohlíku a hranolek můžete na horských chatách ochutnat tyrolské sýry, špek a spláchnout vše domácím šnapsem.
    Túra ke kterékoli z chat v národním parku pak nemusí být jen zážitkem pro milovníky přírody, ale i tím gurmánským. Krávy, jež se tu na strmých stráních pasou jako kamzíci, jsou totiž zdrojem výborných místních produktů. A tak místo párku v rohlíku a hranolek můžete na horských chatách ochutnat tyrolské sýry, špek a spláchnout vše domácím šnapsem.| Zdroj: Tyrolsko.cz
  • Vzhledem k tomu, že je ve Východním Tyrolsku opravdu co poznávat a alpský trekking nemusí být pro každého, rozmáhá se v tomto regionu půjčování horských elektrokol. I v takovém případě radíme nepůjčit si jen kolo, ale vydat se na e-bike túru s průvodcem, jenž poradí nejen nejlepší trasu, ale vysvětlí ovládání kola, kdy zapnout funkci turbo a ty, jež nejsou zdatnými cyklisty, podpoří též při cestě klikatící se z prudkého svahu dolů. Všechny informace o půjčování kol i o vhodných trasách získáte v infocentrech v Lienzi či Matrei.
    Vzhledem k tomu, že je ve Východním Tyrolsku opravdu co poznávat a alpský trekking nemusí být pro každého, rozmáhá se v tomto regionu půjčování horských elektrokol. I v takovém případě radíme nepůjčit si jen kolo, ale vydat se na e-bike túru s průvodcem, jenž poradí nejen nejlepší trasu, ale vysvětlí ovládání kola, kdy zapnout funkci turbo a ty, jež nejsou zdatnými cyklisty, podpoří též při cestě klikatící se z prudkého svahu dolů. Všechny informace o půjčování kol i o vhodných trasách získáte v infocentrech v Lienzi či Matrei.| Zdroj: Tyrolsko.cz
  • A pokud toho adrenalinu nemáte ještě dost, nabízí Východní Tyrolsko bezpočet horolezeckých cest, které si může vyzkoušet i nezkušený lezec. Výbavu lze znovu zapůjčit a průvodce vše ukáže, vysvětlí a samozřejmě zajistí. Jsou tu jak začátečnické cesty, tzv. klettergarten, tak si ti zkušenější mohou změřit své síly i na nejtěžších stěnách. Populární je např. lezecký park Rabantkofel v Lienzských Dolomitech se zajištěnými cestami různé obtížnosti, kam lze vyrazit s celou rodinou.
    A pokud toho adrenalinu nemáte ještě dost, nabízí Východní Tyrolsko bezpočet horolezeckých cest, které si může vyzkoušet i nezkušený lezec. Výbavu lze znovu zapůjčit a průvodce vše ukáže, vysvětlí a samozřejmě zajistí. Jsou tu jak začátečnické cesty, tzv. klettergarten, tak si ti zkušenější mohou změřit své síly i na nejtěžších stěnách. Populární je např. lezecký park Rabantkofel v Lienzských Dolomitech se zajištěnými cestami různé obtížnosti, kam lze vyrazit s celou rodinou.| Zdroj: Tyrolsko.cz
Historický Lienz je hlavním městem Východního Tyrolska. První zmínky o něm pocházejí z 11. století a není tu tedy nouze o památky. Centrum protíná hlavní náměstí Hauptplatz s palácem ze 16. století, který dnes slouží jako radnice. Nedaleko můžete obdivovat dříve karmelitánský, dnes františkánský klášter z roku 1349 a vyplatí se dojít až k 750 let starému zámku Bruck, který se tyčí nad řekou Isel. Ten byl původně sídlem hrabat z Görzu a dnes v něm je muzeum rakouského výtvarného umění z 19. a 20. století.
Hned pod hradem je jedna z možností, kde si na řece Isel vyzkoušet rafting. Vzhledem k tomu, že je řeka napájena ledovcem Grossvenediger, tak tu má voda nejen neuvěřitelnou tyrkysovou barvu, ale je opravdu studená. Neopren je tady proto nezbytný v jakémkoli počasí, navíc je v Rakousku při raftingu i povinný. Před jízdou vám jej tu samozřejmě půjčí, stejně jako další výbavu. Pak je celá posádka s raftem převezena proti proudu. Zkušený „rafťák“ průvodce vysvětlí, jak v raftu sedět i kdy a jak pádlovat a pak už se je možné nalodit. V průběhu plavby ti odvážnější mohou přes palubu, vozí se po proudu řeky a na povel průvodce zase vylézají na raft. Ale možností jsou i méně adrenalinové jízdy pro rodiny s dětmi, kdy se posádka jen pohodlně veze.
Nationalparkhaus ve městečku Matrei, které je jedním z výchozích bodů do národního parku Vysoké Taury, skrývá velmi zajímavé interaktivní muzeum, kde se přenesete na ta nejzajímavější místa parku díky kukátkům s panoramatickými pohledy a výkladem v několika jazycích. Na vlastní oči se tady můžete rozhlédnout třeba z 3798 metrů vysokého vrcholu Grossglockner, nejvyšší hory Rakouska.
Hohe Tauern, tedy Národní park Vysoké Taury je se svými 1856 m2 největším národním parkem v Rakousku. Na jeho území je přes 300 vrcholů vyšších než 3000 metrů, ale můžete sem i na nenáročnou túru s dětmi, které jistě zaujme naučná stezka, kde si například mohou prohlédnout průřez dutinou stromu, kterou si umí vydlabat datel, či „vyhlídková“ socha medvěda, na níž se dá vylézt, ač živé medvědy tady už dávno nepotkáte. Doporučujeme prohlídku parku s průvodcem. Ten vám ukáže místní typickou faunu i flóru a přiblíží život horalů v drsných vysokohorských podmínkách.
Za návštěvu stojí také vesnička Jagdhausalm, která leží ve 2009 metrech nad mořem, s šesticí nejstarších alpských chalup, jež byly postaveny už v roce 1212. Dohromady je tady 15 domů a kaple Maria-Hilf. Všechny stavby jsou z kamene, protože v této nadmořské výšce nebylo dost stromů na to, aby se tady stavělo ze dřeva.
Isel však není jen atrakcí pro rafťáky. Na začátku údolí Umbaltal tvoří prudký vodní tok poslední volně tekoucí ledovcové řeky Alp úchvatné vodopády Umbalfälle. První naučná stezka s vyhlídkami u nich byla otevřena už v roce 1976 a v roce 1991 byly vyhlášeny přírodní památkou Tyrolska.
Ze stovek horských chat je pro našince pravděpodobně nejzajímavější Karlsbader Hütte ve 2260 metrech nad mořem a to z jednoduchého důvodu, v 19. století ji u jezera Laserzsee postavili přistěhovalci z Karlových Varů.
Túra ke kterékoli z chat v národním parku pak nemusí být jen zážitkem pro milovníky přírody, ale i tím gurmánským. Krávy, jež se tu na strmých stráních pasou jako kamzíci, jsou totiž zdrojem výborných místních produktů. A tak místo párku v rohlíku a hranolek můžete na horských chatách ochutnat tyrolské sýry, špek a spláchnout vše domácím šnapsem.
Vzhledem k tomu, že je ve Východním Tyrolsku opravdu co poznávat a alpský trekking nemusí být pro každého, rozmáhá se v tomto regionu půjčování horských elektrokol. I v takovém případě radíme nepůjčit si jen kolo, ale vydat se na e-bike túru s průvodcem, jenž poradí nejen nejlepší trasu, ale vysvětlí ovládání kola, kdy zapnout funkci turbo a ty, jež nejsou zdatnými cyklisty, podpoří též při cestě klikatící se z prudkého svahu dolů. Všechny informace o půjčování kol i o vhodných trasách získáte v infocentrech v Lienzi či Matrei.
A pokud toho adrenalinu nemáte ještě dost, nabízí Východní Tyrolsko bezpočet horolezeckých cest, které si může vyzkoušet i nezkušený lezec. Výbavu lze znovu zapůjčit a průvodce vše ukáže, vysvětlí a samozřejmě zajistí. Jsou tu jak začátečnické cesty, tzv. klettergarten, tak si ti zkušenější mohou změřit své síly i na nejtěžších stěnách. Populární je např. lezecký park Rabantkofel v Lienzských Dolomitech se zajištěnými cestami různé obtížnosti, kam lze vyrazit s celou rodinou.