Srbsko: Nejautentičtější země Balkánu
7
/
31
Přehled fotografií
Zavřít
Hrad Golubac střeží horní konec Železných vrat
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Čaršija Tešnjar ve Valjevu hýří barvami. Každoročně se zde v srpnu koná kulturní festival Tešnjarské večery. Ten doplňuje bohatý doprovodný program, včetně degustační soutěže o nejlepší rakiji.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Kostel v Arilje. Spekuluje se, že zde existoval královský dvorec. Nově toto městečko proslavilo pěstování malin. Sladké ovoce tu má i svůj památník.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Konec 13. století byl zlatým věkem srbského výtvarného umění středověku. Reprezentantem jsou poutavé fresky uvnitř pravoslavných svatyní.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Rozmanité varianty rožněného i roštovaného masa umějí Srbové na jedničku s hvězdičkou
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Výtečná sezamová chalva
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Nekropole stećků v Perućci se dle opracovaného vápence jmenuje Mramorje. A tyto náhrobní kameny bývají občas lidově označovány jako „mramory“.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Podhůří národního parku Tara zdobí klášter Rača. Za ním začíná divoký kaňon stejnojmenné říčky.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Výletiště Lepterija u Soko Banje. Tam se ve skále ukrývá pověstmi opředený výklenek, který připomíná reliéf Bohorodičky s Ježíškem. Toto místo prý oplývá zázračnou mocí a hojně je navštěvují poutníci. Bohorodička prý pomáhá lidem s duševními nemocemi, neplodným ženám i slabozrakým. Poutníci zde zapalují svíce, zanechávají drobné bankovky, posvátné obrázky i fotografie blízkých, byť je církev od tohoto lidového pohanství odrazuje.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Pohoří Stara planina. Druhý název horstva je Balkán. Po něm obdržel Balkánský poloostrov své jméno. Budeme-li brát Srbsko bez Kosova, tak tu se tyčí jeho nejvyšší vrchol – Midžor.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Ruční výroba tradičních kelimů v Pirotu téměř zanikla. Naštěstí se ji podařilo zachránit.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Slávu a kvalitu pirotských kelimů zapříčinila kvalita ovčí vlny ze Staré planiny. Koberce odtud preferovali i Turci, jelikož dokonce předčily maloasijskou konkurenci.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Do tajuplného světa přivede návštěvníka expozice u vesnice Kremna věnovaná lidovým věštcům z rodu Tarabićů. Ti předpověděli vznik telefonu, televize i výstavbu přehrad na Drině.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Na okraji jihosrbského Pirotu se tyčí hrad bájného zakladatele města, vojvody Momčila. Pirot je i důležitým bodem na gastromapě Srbska: vyrábí se tu delikátní tvrdý sýr Pirotski kačkavalj a hranatá peglana kobasica.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Srbsko je vlastí nejlepších ovocných destilátů na světě, které se tu označují rakija
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Kotle na pálení rakije patří k základní výbavě mnoha hospodářů
|
Zdroj: Jakub Hloušek
V podvečer hradby Kalemegdanu obsadí davy, které se kochají západem slunce. Sice tu je dost plno, ale vynechat tento okamžik by byla trestuhodná chyba.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Novi Sad se stal Evropskou metropolí kultury roku 2021. Z důvodů pandemie se však celá akce přesunula na letošek.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Kontrasty centra Bělehradu jen pár minut chůze od načančaného pěšího korza Knez Mihailovy ulice
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Jezdecká socha knížete Mihaila Obrenoviće v Bělehradě
|
Zdroj: Jakub Hloušek
O chrámu svatého Sávy v Bělehradě se tvrdí, že je největší pravoslavnou svatyní na světě. Část zdrojů jí ale připisuje pouze balkánské prvenství. Kostel se začal stavět před druhou světovou válkou a stále není hotov.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Pozůstatky císařského paláce Felix Romuliana u Gamzigradu
|
Zdroj: Jakub Hloušek
V řetězu pevností u Dunaje hraje prim Smederevo. Tento gigantický komplex byl poslední metropolí okleštěného středověkého Srbska, než ho definitivně ovládli Turci.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Klášter Žiča u Kraljeva. I sem se snadno dostanou cestovatelé bez aut.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Za turecké nadvlády se nad Kalemegdanem tyčily minarety a půlměsíce, poté se tam zase objevily kostelíky s kříži
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Srbsko je úchvatnou pokladnicí venkovské architektury. Ta bohužel dostává dost na frak. Naštěstí se už objevují projekty na záchranu lidové kultury.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Srbská svatá hora uvnitř Ovčarsko-kablarské soutěsky. Nejsnadněji přístupným klášterem je Blagoveštenje.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Rezidence Rauf-bega Džinoliho v jihosrbském Vranje představuje vynikající ukázku osmanské architektury. Čelní trakt sloužil begově rodině a návštěvám, schovaný zadní díl, takzvaný haremluk, obývaly výhradně ženy.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Dechberoucí průlom Dunaje skrze soutěsku Železná vrata odděluje Srbsko od Rumunska. Na srbské straně se rozprostírá národní park Derdap.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Impozantní vstup do jeskyně Potpećka pećina nedaleko západosrbského města Užice. Pro speleology je Srbsko polem neoraným a lze tu očekávat zajímavé objevy.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Travertinový vodopád Veliki Buk u výletiště Lisine. Nejvyšší vodopád Srbska se ale schovává na Staré planině a zdokumentován byl teprve před deseti lety.
|
Zdroj: Jakub Hloušek
Zavřít