Hrubé reliéfy jsou typické pro pamětihodnosti éry středověké Bosny a Hercegoviny| Zdroj: Jakub Hloušek Spirály vnášejí do výzdoby tajemný náboj| Zdroj: Jakub Hloušek Obelisk nemá na území historické Bosny žádného podobného konkurenta| Zdroj: Jakub Hloušek To, že obelisk zůstal ve vertikální poloze ukazuje, že pravděpodobně odolal nájezdům hledačů pokladů, a tudíž se pod ním zřejmě nekopalo. Jinak by byl vyvrácen, jak je tomu často u středověkých stećků.| Zdroj: Jakub Hloušek Vesnice Bakići bývá mnohdy spojována se známým balkánským šlechtickým rodem Bakićů. Podle další z hypotéz příslušníci tohoto rodu tu po příchodu Turků obdrželi timar – tedy nájem a zároveň si uchovali křesťanskou víru. Obelisk je pak údajně šlechtickým náhrobkem, kde jsou propojeny formy bosenského stećku s muslimským nišanem.| Zdroj: Jakub Hloušek Živočich, snad divoký kanec se štítem| Zdroj: Jakub Hloušek Nad patou obelisku se mezi spirálami rýsuje sotva znatelný reliéf, který připomíná meč či šavli.| Zdroj: Jakub Hloušek Velikost obelisku nejlépe vynikne v porovnání s lidskou postavou| Zdroj: Jakub Hloušek Hlava kance| Zdroj: Jakub Hloušek Přesná datace není jistá, občas se objevuje údaj o přelomu 15. a 16. století. To už se ale bosenské království fakticky přestalo existovat. Jiné zdroje hovoří o 14. století.| Zdroj: Jakub Hloušek Bosenský stećak z nekropole u chorvatské vísky Cista Provo. Toto pohřebiště je zapsáno do seznamu UNESCO.| Zdroj: Jakub Hloušek Stećak z nekropole Dugo Polje pod pohořím Vran v Hercegovině, taktéž zahrnuté mezi elitní památky světového dědictví.| Zdroj: Jakub Hloušek Sotva znatelné spirály na stećku nad Sarajevem| Zdroj: Jakub Hloušek Stećak v Přírodním parku Bijambare s klasickými ornamenty. Ty se hodně podobají motivům z obelisku| Zdroj: Jakub Hloušek
