Žili v poušti hobiti? Tuto otázku vyvolává nález miniaturního města v íránském Šahdádu

4/4
Zavřít
  • Podle legend tu měli žít trpaslíci. Archeologové odkryli v pustině sídlo z rané doby bronzové, centrum starověké metalurgie a šperkařství.
    Podle legend tu měli žít trpaslíci. Archeologové odkryli v pustině sídlo z rané doby bronzové, centrum starověké metalurgie a šperkařství.| Zdroj: Jiří Sladký
  • Nízké zídky nemají na výšku ani půl metru a půdorysy místností jsou dvakrát i třikrát menší než u dnešních domů v Šahdádu.
    Nízké zídky nemají na výšku ani půl metru a půdorysy místností jsou dvakrát i třikrát menší než u dnešních domů v Šahdádu.| Zdroj: Jiří Sladký
  • Největším šáhdádským objevem je měděná vlajka, nejstarší standarta na světě.
    Největším šáhdádským objevem je měděná vlajka, nejstarší standarta na světě.| Zdroj: Jiří Sladký
  • Tradiční přístřešek v poušti – přenosnou kupoli z palmového dřeva kryjí listy datlovníku. Podobné stavby vztyčovali pastevci v okolí Šáhdádu zřejmě už ve starověku.
    Tradiční přístřešek v poušti – přenosnou kupoli z palmového dřeva kryjí listy datlovníku. Podobné stavby vztyčovali pastevci v okolí Šáhdádu zřejmě už ve starověku.| Zdroj: Jiří Sladký
Podle legend tu měli žít trpaslíci. Archeologové odkryli v pustině sídlo z rané doby bronzové, centrum starověké metalurgie a šperkařství.
Nízké zídky nemají na výšku ani půl metru a půdorysy místností jsou dvakrát i třikrát menší než u dnešních domů v Šahdádu.
Největším šáhdádským objevem je měděná vlajka, nejstarší standarta na světě.
Tradiční přístřešek v poušti – přenosnou kupoli z palmového dřeva kryjí listy datlovníku. Podobné stavby vztyčovali pastevci v okolí Šáhdádu zřejmě už ve starověku.