Za poznáním Ruska a pochopením ruské duše: Šamanská konjunktura

3/12
Zavřít
  • Tradiční obydlí Tuvinců se na břehu Jeniseje vedle šamanského centra Tos deer stalo provizorním muzeem.
    Tradiční obydlí Tuvinců se na břehu Jeniseje vedle šamanského centra Tos deer stalo provizorním muzeem.| Zdroj: Pavlína Brzáková
  • Karaa-ool - ředitel šamanského centra Edyg eeren - je na snímku zachycen při léčebném rituálu. Od prezidenta Tuvy získal za svou činnost významný šamanský titul „Silný býk“.
    Karaa-ool - ředitel šamanského centra Edyg eeren - je na snímku zachycen při léčebném rituálu. Od prezidenta Tuvy získal za svou činnost významný šamanský titul „Silný býk“.| Zdroj: Pavlína Brzáková
  • Příprava pohřebního rituálu. Na snímku je pokrm určený pro zemřelého, který je po zahájení rituálu položen na obětní hranici.
    Příprava pohřebního rituálu. Na snímku je pokrm určený pro zemřelého, který je po zahájení rituálu položen na obětní hranici.| Zdroj: Pavlína Brzáková
  • Šamanka Ludmila působila v českých rodinách, na požádání věštila z kamínků, sestavovala horoskop podle tuvinského kalendáře a očišťovala domy. Věnovala se celým rodinám, ale i jednotlivým klientům.
    Šamanka Ludmila působila v českých rodinách, na požádání věštila z kamínků, sestavovala horoskop podle tuvinského kalendáře a očišťovala domy. Věnovala se celým rodinám, ale i jednotlivým klientům.| Zdroj: Pavlína Brzáková
  • Součástí pohřebního rituálu je očistný rituál. Uprostřed, na vyvýšeném místě, sedí matka zemřelého a kolem ní její nejbližší. Šamanka bubnuje a zpívá svou šamanskou píseň - algyš.
    Součástí pohřebního rituálu je očistný rituál. Uprostřed, na vyvýšeném místě, sedí matka zemřelého a kolem ní její nejbližší. Šamanka bubnuje a zpívá svou šamanskou píseň - algyš.| Zdroj: Pavlína Brzáková
  • Na vrcholcích hor, v průsmycích, na rozcestích nebo v místech, kde vyvěrají prameny, se nacházejí takovéto hromady kamení, jimž se říká „ovo“. Tam se zastavují všichni, kteří tudy procházejí, aby uctili zdejší duchy a zajistili si jejich přízeň.
    Na vrcholcích hor, v průsmycích, na rozcestích nebo v místech, kde vyvěrají prameny, se nacházejí takovéto hromady kamení, jimž se říká „ovo“. Tam se zastavují všichni, kteří tudy procházejí, aby uctili zdejší duchy a zajistili si jejich přízeň.| Zdroj: Pavlína Brzáková
  • Šamani z centra Tos deer předváději turistům na břehu Jeniseje tradiční ohňový rituál.
    Šamani z centra Tos deer předváději turistům na břehu Jeniseje tradiční ohňový rituál.| Zdroj: Pavlína Brzáková
  • Jedním z nejčastějších rituálů, které šamanka Ludmila na našem území prováděla, byl rituál „svěcení peněz“, aby se k člověku „peníze táhly“. Vedle ohniště, kde se obřad konal, umístila mísu s bankovkami a barevnými copánky, což jsou duchové-ochránci, které si účastníci dali posvětit do svých domovů.
    Jedním z nejčastějších rituálů, které šamanka Ludmila na našem území prováděla, byl rituál „svěcení peněz“, aby se k člověku „peníze táhly“. Vedle ohniště, kde se obřad konal, umístila mísu s bankovkami a barevnými copánky, což jsou duchové-ochránci, které si účastníci dali posvětit do svých domovů.| Zdroj: Pavlína Brzáková
  • Šamanka Aj-čurek ze šamanského centra Tos deer promlouvá k účastníkům rituálu o významu Tuvinců pro celý svět.
    Šamanka Aj-čurek ze šamanského centra Tos deer promlouvá k účastníkům rituálu o významu Tuvinců pro celý svět.| Zdroj: Pavlína Brzáková
  • Tradiční věštění ze 41 kamínků. Kamínky musejí být malé, oblé a bez prasklin a každý z nich pochází z jiného místa. Věští se na látkovém podkladu, který si každý šaman vytvoří sám. Na snímku jsou na něm znázorněné tři hory, vpravo symbol měsíce a vlevo slunce. Dole se Tuvinec klaní ohni, z něhož vyskakuje duch koně.
    Tradiční věštění ze 41 kamínků. Kamínky musejí být malé, oblé a bez prasklin a každý z nich pochází z jiného místa. Věští se na látkovém podkladu, který si každý šaman vytvoří sám. Na snímku jsou na něm znázorněné tři hory, vpravo symbol měsíce a vlevo slunce. Dole se Tuvinec klaní ohni, z něhož vyskakuje duch koně.| Zdroj: Pavlína Brzáková
  • Na rozcestích také můžeme spatřit kameny s vydlabaným otvorem. Tuvinci v nich nechávají duchovním strážcům a ochráncům mince, cigarety nebo sladkosti s prosbami o rodinné štěstí, zdraví a celkovou prosperitu.
    Na rozcestích také můžeme spatřit kameny s vydlabaným otvorem. Tuvinci v nich nechávají duchovním strážcům a ochráncům mince, cigarety nebo sladkosti s prosbami o rodinné štěstí, zdraví a celkovou prosperitu.| Zdroj: Pavlína Brzáková
  • Při modlitbě. Staří Tuvinci se oblékají při rituálech do tradičního slavnostního oděvu.
    Při modlitbě. Staří Tuvinci se oblékají při rituálech do tradičního slavnostního oděvu.| Zdroj: Pavlína Brzáková
Tradiční obydlí Tuvinců se na břehu Jeniseje vedle šamanského centra Tos deer stalo provizorním muzeem.
Karaa-ool - ředitel šamanského centra Edyg eeren - je na snímku zachycen při léčebném rituálu. Od prezidenta Tuvy získal za svou činnost významný šamanský titul „Silný býk“.
Příprava pohřebního rituálu. Na snímku je pokrm určený pro zemřelého, který je po zahájení rituálu položen na obětní hranici.
Šamanka Ludmila působila v českých rodinách, na požádání věštila z kamínků, sestavovala horoskop podle tuvinského kalendáře a očišťovala domy. Věnovala se celým rodinám, ale i jednotlivým klientům.
Součástí pohřebního rituálu je očistný rituál. Uprostřed, na vyvýšeném místě, sedí matka zemřelého a kolem ní její nejbližší. Šamanka bubnuje a zpívá svou šamanskou píseň - algyš.
Na vrcholcích hor, v průsmycích, na rozcestích nebo v místech, kde vyvěrají prameny, se nacházejí takovéto hromady kamení, jimž se říká „ovo“. Tam se zastavují všichni, kteří tudy procházejí, aby uctili zdejší duchy a zajistili si jejich přízeň.
Šamani z centra Tos deer předváději turistům na břehu Jeniseje tradiční ohňový rituál.
Jedním z nejčastějších rituálů, které šamanka Ludmila na našem území prováděla, byl rituál „svěcení peněz“, aby se k člověku „peníze táhly“. Vedle ohniště, kde se obřad konal, umístila mísu s bankovkami a barevnými copánky, což jsou duchové-ochránci, které si účastníci dali posvětit do svých domovů.
Šamanka Aj-čurek ze šamanského centra Tos deer promlouvá k účastníkům rituálu o významu Tuvinců pro celý svět.
Tradiční věštění ze 41 kamínků. Kamínky musejí být malé, oblé a bez prasklin a každý z nich pochází z jiného místa. Věští se na látkovém podkladu, který si každý šaman vytvoří sám. Na snímku jsou na něm znázorněné tři hory, vpravo symbol měsíce a vlevo slunce. Dole se Tuvinec klaní ohni, z něhož vyskakuje duch koně.
Na rozcestích také můžeme spatřit kameny s vydlabaným otvorem. Tuvinci v nich nechávají duchovním strážcům a ochráncům mince, cigarety nebo sladkosti s prosbami o rodinné štěstí, zdraví a celkovou prosperitu.
Při modlitbě. Staří Tuvinci se oblékají při rituálech do tradičního slavnostního oděvu.