Lužičtí Srbové: Poslední Slované západu| Zdroj: Vladimir Pomortzeff Slavnostní masopustní průvod v obci Turnow v Dolní Lužici.| Zdroj: Vladimir Pomortzeff Lužičtí Srbové: Poslední Slované západu| Zdroj: Vladimir Pomortzeff Lužičtí Srbové: Poslední Slované západu| Zdroj: Vladimir Pomortzeff Jaro: velikonoční jízdy a ohně| Zdroj: Vladimir Pomortzeff Velikonoční jízda před sochou ukřižovaného Krista v obci Ralbicy (německy Ralbitz) v Horní Lužici.| Zdroj: Vladimir Pomortzeff Velikonoční jízda opouští obec Chrósćicy (německy Crostwitz) v Horní Lužici.| Zdroj: Vladimir Pomortzeff Lužičtí Srbové: Poslední Slované západu| Zdroj: Vladimir Pomortzeff Dívka v lužickosrbském kroji typickém pro oblast Spreewaldu. Pokrývka hlavy se nazývá lužickosrbsky lapa. V minulosti měl každý region vlastní podobu lapy. V součastné době se ale tradice nošení této pokrývky zachovala jen v několika obcích.| Zdroj: Vladimir Pomortzeff Chytání kohouta v obci Janšojce v Dolní Lužici.| Zdroj: Vladimir Pomortzeff Chytání kohouta v obci Janšojce v Dolní Lužici.| Zdroj: Vladimir Pomortzeff Utržená hlava kohouta po slavnosti. Dříve se používal kohout živý, dnes tento zvyk ustoupil a na bráně visí kohout mrtvý.| Zdroj: Vladimir Pomortzeff Jejich pojmenování Srbové (německy Sorben, na rozdíl od označení jihoslovanských Srbů – Serben) je novodobý pojem, který od roku 1945 označuje původní slovanské obyvatelstvo Dolní Lužice a Horní Lužice.| Zdroj: Vladimir Pomortzeff Zhoubná těžba| Zdroj: Vladimir Pomortzeff Zničená obec Rogow| Zdroj: Vladimir Pomortzeff Symbolický hřbitov zničených lužickosrbských obcí u jediného zachovalého domu ze zbořené obce Lakoma (německy Lacoma) nedaleko dolnolužické metropole Chotěbuz (německy Cottbus) v Dolní Lužici. Hned za tímto domem se rozkládá obrovský povrchový uhelný důl.| Zdroj: Vladimir Pomortzeff
