Na návštěvě u Šerpů, Limbuů a Rajů aneb Výprava za etniky východního Nepálu

1/12
Přehled fotografií
Zavřít
  • Na návštěvě u Šerpů, Limbuů a Rajů aneb Výprava za etniky východního Nepálu
    Na návštěvě u Šerpů, Limbuů a Rajů aneb Výprava za etniky východního Nepálu| Zdroj: Radka Tkáčiková
  • Domečky Limbuů připomínají české rekreační chatky
    Domečky Limbuů připomínají české rekreační chatky| Zdroj: Radka Tkáčiková
  • Škola ve vesnici Ghunsa, poničená zemětřesením
    Škola ve vesnici Ghunsa, poničená zemětřesením| Zdroj: Radka Tkáčiková
  • Pletení košů je zde několik století stará tradice
    Pletení košů je zde několik století stará tradice| Zdroj: Radka Tkáčiková
  • Rýžová terasovitá políčka
    Rýžová terasovitá políčka| Zdroj: Radka Tkáčiková
  • Řeka Tamor je největší ve východním Nepálu
    Řeka Tamor je největší ve východním Nepálu| Zdroj: Radka Tkáčiková
  • Tibetská žena. Tibeťané sem ve velkém začali přicházet po roce 1959.
    Tibetská žena. Tibeťané sem ve velkém začali přicházet po roce 1959.| Zdroj: Radka Tkáčiková
  • Náklad se tu nosí v košících s čelním popruhem
    Náklad se tu nosí v košících s čelním popruhem| Zdroj: Radka Tkáčiková
  • Masiv Káčaňdžungy
    Masiv Káčaňdžungy| Zdroj: Radka Tkáčiková
  • Z jaků se zužitkuje každá část jejich těla: mléko, maso, kůže, kosti, rohy...
    Z jaků se zužitkuje každá část jejich těla: mléko, maso, kůže, kosti, rohy...| Zdroj: Radka Tkáčiková
  • Jaci ale slouží především jako nosiči nákladů či k polním pracem
    Jaci ale slouží především jako nosiči nákladů či k polním pracem| Zdroj: Radka Tkáčiková
  • Pěstujte se zde kvalitní horská rýže a proso
    Pěstujte se zde kvalitní horská rýže a proso| Zdroj: Radka Tkáčiková
Na návštěvě u Šerpů, Limbuů a Rajů aneb Výprava za etniky východního Nepálu
Domečky Limbuů připomínají české rekreační chatky
Škola ve vesnici Ghunsa, poničená zemětřesením
Pletení košů je zde několik století stará tradice
Rýžová terasovitá políčka
Řeka Tamor je největší ve východním Nepálu
Tibetská žena. Tibeťané sem ve velkém začali přicházet po roce 1959.
Náklad se tu nosí v košících s čelním popruhem
Masiv Káčaňdžungy
Z jaků se zužitkuje každá část jejich těla: mléko, maso, kůže, kosti, rohy...
Jaci ale slouží především jako nosiči nákladů či k polním pracem
Pěstujte se zde kvalitní horská rýže a proso