Péřovka, ledovcové brýle a sekyra na tarosy - bez nich by byl Bajkal o něco větší peklo| Zdroj: Petr Florián Navlékl jsem Láďu do spacáku a poslal ho pózovat mezi tarosy, aby udělal radost jednomu ze sponzorů| Zdroj: Archiv D. Borna a L. Smrže Odpočinek pro bolavá kolena v pozici „slav squat“. Židle jsme s sebou netáhli.| Zdroj: Archiv D. Borna a L. Smrže Náš palác, oáza klidu a míru. A kus tarosu předurčený k rozvaření.| Zdroj: Archiv D. Borna a L. Smrže Promrzlé ruce jsme museli řešit rychle a beze studu...| Zdroj: Archiv D. Borna a L. Smrže Sušení spacáků s klasickým bajkalským panoramatem - led a nebe| Zdroj: Archiv D. Borna a L. Smrže Jako místo rozhovoru jsem Danovi navrhl Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, aniž bych tušil, jakou roli v putování „Baikal Bois“ sehrálo Cimrmanovo Dobytí severního pólu, které je i symbolickým vyjádřením Danova snu. K našemu povídání vůbec došlo podivným řízením osudu. Že by v tom všem měla prsty mystika nejhlubšího jezera světa? Možná. Určitě ale vím, že je Dan fajn kluk, kterého jen tak něco nezastaví. Snad si příště budeme povídat o jeho vlastním dobytí severního pólu. Přál bych to nám oběma.| Zdroj: Petr Florián
