Krajina z nadhledu: Rozhledny, na které stojí za to se vyšplhat

6/9
Přehled fotografií
Zavřít
  • Z rozhledny na Fajtově kopci ve Velkém Meziříčí lze prý při dobré viditelnosti zahlédnout Alpy. Byla postavena u horní stanice vleku místního skiareálu v roce 2015. Váha její ocelové konstrukce připomínající šroubovici DNA je 42 tun.
    Z rozhledny na Fajtově kopci ve Velkém Meziříčí lze prý při dobré viditelnosti zahlédnout Alpy. Byla postavena u horní stanice vleku místního skiareálu v roce 2015. Váha její ocelové konstrukce připomínající šroubovici DNA je 42 tun.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Na nejvyšším vrchu Brdo pohoří Chřiby vyrostla v roce 2004 kamenná rozhledna podle návrhu architekta Svatopluka Sládečka. Vzhledem k tomu, že na vrchol kopce nebyla přivedena voda ani elektřina, stavělo se co nejjednodušším, tak trochu středověkým způsobem.
    Na nejvyšším vrchu Brdo pohoří Chřiby vyrostla v roce 2004 kamenná rozhledna podle návrhu architekta Svatopluka Sládečka. Vzhledem k tomu, že na vrchol kopce nebyla přivedena voda ani elektřina, stavělo se co nejjednodušším, tak trochu středověkým způsobem.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Unikátní dřevěná rozhledna Bára na Čertově skalce u Chrudimi nese označení II., neboť její předchůdkyně byla v červnu 2008, pouhé 4 dny po otevření, smetena vichřicí. Architekt Michal Rajniš ji totiž navrhl jako takzvanou hráň z modřínových prken naskládaných na sebe s minimem spojovacího materiálu. Nová zpevněná verze rozhledny už náporům větru odolává.
    Unikátní dřevěná rozhledna Bára na Čertově skalce u Chrudimi nese označení II., neboť její předchůdkyně byla v červnu 2008, pouhé 4 dny po otevření, smetena vichřicí. Architekt Michal Rajniš ji totiž navrhl jako takzvanou hráň z modřínových prken naskládaných na sebe s minimem spojovacího materiálu. Nová zpevněná verze rozhledny už náporům větru odolává.| Zdroj: Profimedia.cz
  • V roce 1920 slavnostně otevřel místní klub turistů rozhlednu na kopci Hýlačka u Tábora. Přežila německou okupaci i Svazarm, v roce 2004 získala novou střechu, přesto se dnes pohledem z ní už kochat nemůžeme. V lednu 2012 totiž kompletně shořela. Brzy na to byla vyhlášena veřejná sbírka, při níž se vybral díl financí na rozhlednu novou, která na Hýlačce stojí od roku 2015.
    V roce 1920 slavnostně otevřel místní klub turistů rozhlednu na kopci Hýlačka u Tábora. Přežila německou okupaci i Svazarm, v roce 2004 získala novou střechu, přesto se dnes pohledem z ní už kochat nemůžeme. V lednu 2012 totiž kompletně shořela. Brzy na to byla vyhlášena veřejná sbírka, při níž se vybral díl financí na rozhlednu novou, která na Hýlačce stojí od roku 2015.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Na hoře Jedlová v Lužických horách byla na popud Horského spolku pro nejsevernější Čechy slavnostně otevřena rozhledna v roce 1891. Brzy k ní přibyla výletní restaurace a dřevěná tančírna. O století později se do ruiny rozhledny zamiloval majitel malé stavební firmy Josef Krejčí, který ji nechal v roce 1993 na vlastní náklady zrekonstruovat a znovu ji zpřístupnil veřejnosti.
    Na hoře Jedlová v Lužických horách byla na popud Horského spolku pro nejsevernější Čechy slavnostně otevřena rozhledna v roce 1891. Brzy k ní přibyla výletní restaurace a dřevěná tančírna. O století později se do ruiny rozhledny zamiloval majitel malé stavební firmy Josef Krejčí, který ji nechal v roce 1993 na vlastní náklady zrekonstruovat a znovu ji zpřístupnil veřejnosti.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Jedna z našich nejstarších železných rozhleden se vyjímá už od roku 1888 na vrchu Studenec u České Kamenice. Během let chátrala a rezavěla, a tak měla být v roce 1996 stržena. Na poslední chvíli byla prohlášena za technickou památku a byla zahájena sbírka na její opravu. Povedlo se, v roce 2007 byla věž rozřezána a vrtulníkem přenesena na místo oprav. Od roku 2009 je zpátky na Studenci přístupná turistům.
    Jedna z našich nejstarších železných rozhleden se vyjímá už od roku 1888 na vrchu Studenec u České Kamenice. Během let chátrala a rezavěla, a tak měla být v roce 1996 stržena. Na poslední chvíli byla prohlášena za technickou památku a byla zahájena sbírka na její opravu. Povedlo se, v roce 2007 byla věž rozřezána a vrtulníkem přenesena na místo oprav. Od roku 2009 je zpátky na Studenci přístupná turistům.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Na dnešní hranici mezi Českem a Slovenskem na Velkém Lopeníku v Bílých Karpatech stála vyhlídková věž už v roce 1944. V roce 1972 však musela být vzhledem k dezolátnímu stavu stržena. Nová rozhledna s betonovo-kamennou podstavou a dřevěnou konstrukcí nabízí turistům výhledy na moravskou i slovenskou krajinu od roku 2005.
    Na dnešní hranici mezi Českem a Slovenskem na Velkém Lopeníku v Bílých Karpatech stála vyhlídková věž už v roce 1944. V roce 1972 však musela být vzhledem k dezolátnímu stavu stržena. Nová rozhledna s betonovo-kamennou podstavou a dřevěnou konstrukcí nabízí turistům výhledy na moravskou i slovenskou krajinu od roku 2005.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Klostermannova rozhledna na šumavském Javorníku byla v roce 1938 postavena za pouhé dva měsíce osmi zedníky a stejným počtem pomocných dělníků. Koncem sedmdesátých let tu však začaly zastiňovat výhled vzrostlé smrky. Proto byla v roce 2003 rozhledna nastavena osmibokým přístavkem, který vyhlídkovou plošinu posunul nad koruny stromů, do třiceti metrů vysoko.
    Klostermannova rozhledna na šumavském Javorníku byla v roce 1938 postavena za pouhé dva měsíce osmi zedníky a stejným počtem pomocných dělníků. Koncem sedmdesátých let tu však začaly zastiňovat výhled vzrostlé smrky. Proto byla v roce 2003 rozhledna nastavena osmibokým přístavkem, který vyhlídkovou plošinu posunul nad koruny stromů, do třiceti metrů vysoko.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Slavný slovenský architekt Dušan Jurkovič navrhl plány na zdobnou dřevěnou rozhlednu v roce 1896. Na její realizaci se však čekalo víc než sto let. Až v roce 2010 byla započata její stavba na Karlově kopci v Rožnově pod Radhoštěm a teď už šest let vítá návštěvníky.
    Slavný slovenský architekt Dušan Jurkovič navrhl plány na zdobnou dřevěnou rozhlednu v roce 1896. Na její realizaci se však čekalo víc než sto let. Až v roce 2010 byla započata její stavba na Karlově kopci v Rožnově pod Radhoštěm a teď už šest let vítá návštěvníky.| Zdroj: Profimedia.cz
Z rozhledny na Fajtově kopci ve Velkém Meziříčí lze prý při dobré viditelnosti zahlédnout Alpy. Byla postavena u horní stanice vleku místního skiareálu v roce 2015. Váha její ocelové konstrukce připomínající šroubovici DNA je 42 tun.
Na nejvyšším vrchu Brdo pohoří Chřiby vyrostla v roce 2004 kamenná rozhledna podle návrhu architekta Svatopluka Sládečka. Vzhledem k tomu, že na vrchol kopce nebyla přivedena voda ani elektřina, stavělo se co nejjednodušším, tak trochu středověkým způsobem.
Unikátní dřevěná rozhledna Bára na Čertově skalce u Chrudimi nese označení II., neboť její předchůdkyně byla v červnu 2008, pouhé 4 dny po otevření, smetena vichřicí. Architekt Michal Rajniš ji totiž navrhl jako takzvanou hráň z modřínových prken naskládaných na sebe s minimem spojovacího materiálu. Nová zpevněná verze rozhledny už náporům větru odolává.
V roce 1920 slavnostně otevřel místní klub turistů rozhlednu na kopci Hýlačka u Tábora. Přežila německou okupaci i Svazarm, v roce 2004 získala novou střechu, přesto se dnes pohledem z ní už kochat nemůžeme. V lednu 2012 totiž kompletně shořela. Brzy na to byla vyhlášena veřejná sbírka, při níž se vybral díl financí na rozhlednu novou, která na Hýlačce stojí od roku 2015.
Na hoře Jedlová v Lužických horách byla na popud Horského spolku pro nejsevernější Čechy slavnostně otevřena rozhledna v roce 1891. Brzy k ní přibyla výletní restaurace a dřevěná tančírna. O století později se do ruiny rozhledny zamiloval majitel malé stavební firmy Josef Krejčí, který ji nechal v roce 1993 na vlastní náklady zrekonstruovat a znovu ji zpřístupnil veřejnosti.
Jedna z našich nejstarších železných rozhleden se vyjímá už od roku 1888 na vrchu Studenec u České Kamenice. Během let chátrala a rezavěla, a tak měla být v roce 1996 stržena. Na poslední chvíli byla prohlášena za technickou památku a byla zahájena sbírka na její opravu. Povedlo se, v roce 2007 byla věž rozřezána a vrtulníkem přenesena na místo oprav. Od roku 2009 je zpátky na Studenci přístupná turistům.
Na dnešní hranici mezi Českem a Slovenskem na Velkém Lopeníku v Bílých Karpatech stála vyhlídková věž už v roce 1944. V roce 1972 však musela být vzhledem k dezolátnímu stavu stržena. Nová rozhledna s betonovo-kamennou podstavou a dřevěnou konstrukcí nabízí turistům výhledy na moravskou i slovenskou krajinu od roku 2005.
Klostermannova rozhledna na šumavském Javorníku byla v roce 1938 postavena za pouhé dva měsíce osmi zedníky a stejným počtem pomocných dělníků. Koncem sedmdesátých let tu však začaly zastiňovat výhled vzrostlé smrky. Proto byla v roce 2003 rozhledna nastavena osmibokým přístavkem, který vyhlídkovou plošinu posunul nad koruny stromů, do třiceti metrů vysoko.
Slavný slovenský architekt Dušan Jurkovič navrhl plány na zdobnou dřevěnou rozhlednu v roce 1896. Na její realizaci se však čekalo víc než sto let. Až v roce 2010 byla započata její stavba na Karlově kopci v Rožnově pod Radhoštěm a teď už šest let vítá návštěvníky.