Minulost se zde potkává s dobami nedávnými| Zdroj: Jakub Hloušek Unikátní tatrovácká drezína nese rok výroby 1947| Zdroj: Jakub Hloušek Vstupní partie muzea vás příjemně navnadí, teprve za chvíli pod střechou zakoupíte originální vstupenku, která kopíruje dřívější lepené jízdenky| Zdroj: Jakub Hloušek Posunovací lokotraktor, alias "prasátko". Lokotraktory svoji přezdívku v železničářském slangu obdržely dle zvuku jejich motoru, který evokoval chrochtání čuníků.| Zdroj: Jakub Hloušek Mým favoritem se jednoznačně stala excentrická posunovací motorová lokomotiva BN60. Ta v sobě díky černočervené barvě skloubila elegantní design parních mašinek s malými rozměry lidsky milého přívětivého stroje, z něhož nejde takový respekt.| Zdroj: Jakub Hloušek Toto muzeum je bez ohraničení a plynule přechází do živého reálného nádraží| Zdroj: Jakub Hloušek Průčelí jaroměřské „Výtopny“| Zdroj: Jakub Hloušek Monstrum silničního podvalníku určeného pro přepravu vagónů mimo železnici i s nákladem| Zdroj: Jakub Hloušek Točna s „Výtopnou“| Zdroj: Jakub Hloušek Detailní prohlídka všech kousků rozhodně zabere více než pouhou hodinu| Zdroj: Jakub Hloušek Legendární parní lokomotiva „Kafemlejnek“ získala svoji přezdívku díly tvaru komína a sousedního vysokého parojemu. Ta zdejší pochází z roku 1878.| Zdroj: Jakub Hloušek Stojan se směry vlaků. V terénu na peróně ho lze spatřit v Přerově.| Zdroj: Jakub Hloušek Vzpomínka na dobu před třiceti lety| Zdroj: Jakub Hloušek Lampárna – to bylo místo, kde se skladovaly a čistily, ruční petrolejové lampy, které výpravčí používali k signalizace. Tyto petrolejky se dodnes ještě houpají v rukách železničních zaměstnanců například na perónech některých venkovských stanic Balkánského poloostrova.| Zdroj: Jakub Hloušek I technický antitalent zde zjistí, co si má představit, pod výrazem „výfuková dyšna“, nebo „nesací vertikální injektor“| Zdroj: Jakub Hloušek Venkovní areál dýchá atmosférou skutečné nádražní odstavné koleje se směsí vyřazené techniky| Zdroj: Jakub Hloušek
