Za nejkrásnější sopku bývá kvůli její sněhové čepici považována Parinacota (6380 m n. m.) na hranicích Bolívie a Chile. Nejhezčí pohled na ni je z chilské strany, přes jezero Chungara. Jde o neaktivní vulkán, lze se tedy bez problémů dostat až k jeho vrcholu a to nejlépe po přístupových cestách z bolivijské strany.| Zdroj: Profimedia.cz Výlet k aktivní sopce je už o něco větším dobrodružstvím. K nejaktivnější sopce Etiopie Erta Ale trvá výstup zhruba čtyři hodiny a náročný je zejména kvůli horku. Nebezpečný je však nejen vzhledem k přírodním podmínkám. Naposledy tu byl eritrejským ozbrojencem zastřelen německý turista v prosinci loňského roku. A tak je otázka, zda pohled na unikátní lávové jezero na vrcholu, které si zahrálo ve filmu Souboj Titánů z roku 2010, za takový risk stojí.| Zdroj: Profimedia.cz Je považována za jednu z nejnebezpečnějších aktivních sopek, ale zároveň je jednou z těch nejkrásnějších – zelená Taal na Filipínách. Sopka je ostrovem na stejnojmenném jezeře a přezdívá se jí sopka uvnitř sopky, neboť jezero, které ji obklopuje, bylo dřív jejím ústím. Taal najdete jen několik desítek kilometrů od Manily a ač se naposledy probudila v roce 1977, je bedlivě sledovaná, neboť by její erupce dnes v okolí napáchala obrovské škody.| Zdroj: Profimedia.cz Kilauea na Havaji, která podle Havajanů chrlí lávu nepřetržitě od roku 1983, zalila roztavenou horninou začátkem května i června široké okolí a zničila několik stovek domů. V klidnějších dobách však jde o sopku oblíbenou turisty, neboť se z ní láva vylévá do oceánu. Do roku 2014 toto přírodní divadlo mohli zvědavci pozorovat přímo z vody, pak už jen z bezpečí vyhlídky Halemaʻumaʻu.| Zdroj: Profimedia.cz Vzhledem k tomu, že italská Stromboli tvoří erupce zhruba každých 20 minut a navíc je způsob, kdy „plive“ lávu vzhůru a ta pak padá většinou zpátky do kráteru, pro pozorovatele relativně bezpečný, je vyhledávaná turisty. Turistický ruch tudíž tvoří hlavní příjmy obyvatel ostrova. Ale sopka místním nejen dává, nýbrž i bere. V roce 2002 byla kvůli zvýšené vulkanické činnosti poškozena část vesnice Stromboli, o rok později to odnesla druhá vesnice na ostrově - Ginostra.| Zdroj: Profimedia.cz V Itálii ještě zůstaneme. Etna totiž v našem výčtu nemůže chybět. Největší sopka Evropy je aktivní v podstatě neustále. Nejstarší záznamy o jejích erupcích jsou ze starověku, výjimečnou erupcí byla ta z roku 1669, kdy bylo částečně zničeno město Katánie, v roce 1910 Etna vytvořila 23 nových kráterů a po erupci v roce 1923 vydržela láva rok a půl horká. Se Stromboli je po Havajských sopkách jednou z nejnavštěvovanějších na světě.| Zdroj: Profimedia.cz Místo, kde se doporučuje nosit maska proti toxickým plynům, je „kouřící“ Whakaari na Novém Zélandu. James Cook jej pojmenoval Bílý ostrov, neboť když sopku v roce 1769 objevil, byla zahalena oblakem par. Dřív se tady těžila síra, dnes je tu přírodní rezervace. Do blízkosti Bílého ostrova se lze dostat na lodi či vrtulníkem a přístup na něj je jen s průvodcem.| Zdroj: Profimedia.cz Z nečinných sopek bychom nakonec měli zmínit alespoň jednu z tzv. Volcanic Seven Summits. Jde o nejvyšší vrcholy na každém z kontinentů, které jsou vulkanického původu. Vybrali jsme Damávand, který je s 5610 m n. m. nejvyšší horou Íránu a zároveň nejvyšší sopkou Asie. Je jednou z mála pětitisícovek, jejíhož vrcholu lze dosáhnout bez horolezeckého vybavení, přesto jde o výstup náročný, zejména kvůli výkyvům počasí, vysoké nadmořské výšce a nepříjemné jsou i páchnoucí sirné výpary.| Zdroj: Profimedia.cz
