Fotogalerie: Opuštěná místa v Chorvatsku
2
/
17
Přehled fotografií
Zavřít
Památník antifašistického odboje na Petrově hoře: Svým vzhledem nadčasový památník, o který se nikdo nestará. Uvnitř dokonce připomíná newyorské Guggenheimovo muzeum. Stojí na Petrově hoře nedaleko hranice s Bosnou a Hercegovinou, jižně od Záhřebu. Památník je věnován etnickým Srbům, kteří tam položili život v boji proti ustašovcům v letech 1941–1942. Ačkoliv záměr ho postavit vznikl hned po druhé světové válce, otevřen byl až v roce 1982. Pak přišla chorvatská válka za nezávislost. Srbové žijící na území kolem Petrovy hory vyhlásili Republiku Srbskou Krajinu. Památník jim posloužil také jako jediná nemocnice v oblasti. V horních patrech ještě před pár lety ležely zbytky zásob infuzí, injekčních stříkaček nebo postel. Nahoru vedly dva výtahy, které jsou dnes samozřejmě už dávno mimo provoz. Na střeše jsou funkční vysílače. Památník byl obložený ocelovými destičkami, které jsou už ale z nemalé části rozkradené. Nezdá se, že by zde Chorvaté plánovali jakoukoliv obnovu.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Památník antifašistického odboje na Petrově hoře: Svým vzhledem nadčasový památník, o který se nikdo nestará. Uvnitř dokonce připomíná newyorské Guggenheimovo muzeum. Stojí na Petrově hoře nedaleko hranice s Bosnou a Hercegovinou, jižně od Záhřebu. Památník je věnován etnickým Srbům, kteří tam položili život v boji proti ustašovcům v letech 1941–1942. Ačkoliv záměr ho postavit vznikl hned po druhé světové válce, otevřen byl až v roce 1982. Pak přišla chorvatská válka za nezávislost. Srbové žijící na území kolem Petrovy hory vyhlásili Republiku Srbskou Krajinu. Památník jim posloužil také jako jediná nemocnice v oblasti. V horních patrech ještě před pár lety ležely zbytky zásob infuzí, injekčních stříkaček nebo postel. Nahoru vedly dva výtahy, které jsou dnes samozřejmě už dávno mimo provoz. Na střeše jsou funkční vysílače. Památník byl obložený ocelovými destičkami, které jsou už ale z nemalé části rozkradené. Nezdá se, že by zde Chorvaté plánovali jakoukoliv obnovu.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Památník antifašistického odboje na Petrově hoře: Svým vzhledem nadčasový památník, o který se nikdo nestará. Uvnitř dokonce připomíná newyorské Guggenheimovo muzeum. Stojí na Petrově hoře nedaleko hranice s Bosnou a Hercegovinou, jižně od Záhřebu. Památník je věnován etnickým Srbům, kteří tam položili život v boji proti ustašovcům v letech 1941–1942. Ačkoliv záměr ho postavit vznikl hned po druhé světové válce, otevřen byl až v roce 1982. Pak přišla chorvatská válka za nezávislost. Srbové žijící na území kolem Petrovy hory vyhlásili Republiku Srbskou Krajinu. Památník jim posloužil také jako jediná nemocnice v oblasti. V horních patrech ještě před pár lety ležely zbytky zásob infuzí, injekčních stříkaček nebo postel. Nahoru vedly dva výtahy, které jsou dnes samozřejmě už dávno mimo provoz. Na střeše jsou funkční vysílače. Památník byl obložený ocelovými destičkami, které jsou už ale z nemalé části rozkradené. Nezdá se, že by zde Chorvaté plánovali jakoukoliv obnovu.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Památník antifašistického odboje na Petrově hoře: Svým vzhledem nadčasový památník, o který se nikdo nestará. Uvnitř dokonce připomíná newyorské Guggenheimovo muzeum. Stojí na Petrově hoře nedaleko hranice s Bosnou a Hercegovinou, jižně od Záhřebu. Památník je věnován etnickým Srbům, kteří tam položili život v boji proti ustašovcům v letech 1941–1942. Ačkoliv záměr ho postavit vznikl hned po druhé světové válce, otevřen byl až v roce 1982. Pak přišla chorvatská válka za nezávislost. Srbové žijící na území kolem Petrovy hory vyhlásili Republiku Srbskou Krajinu. Památník jim posloužil také jako jediná nemocnice v oblasti. V horních patrech ještě před pár lety ležely zbytky zásob infuzí, injekčních stříkaček nebo postel. Nahoru vedly dva výtahy, které jsou dnes samozřejmě už dávno mimo provoz. Na střeše jsou funkční vysílače. Památník byl obložený ocelovými destičkami, které jsou už ale z nemalé části rozkradené. Nezdá se, že by zde Chorvaté plánovali jakoukoliv obnovu.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Hotel Haludovo Palace: Tento hotel na ostrově Krk otevřel v roce 1972 americký zakladatel Penthousu Bob Guccione. Opulentní hotel pro celebrity a politiky (navštívil ho třeba Saddám Husajn) včetně Penthouse hostesek a kasina byl nejluxusnějším zařízením tohoto druhu v bývalém východním bloku. Nebyl ale rentabilní a zavřeli ho. Později tam také bydleli uprchlíci z jugoslávské války. Hlavní budova hotelu se pyšnila krásným lobby s oválnými boxy na sezení a kasinem. Dalo se projít k bazénu a o patro níž na bowling a do baru. Vedle hlavní budovy stojí další s pokoji. Na druhé straně vede řada bungalovů dolů k hotelové pláži a moři. Tam stále stojí bývalá restaurace a ještě trochu bokem další budova, která se nám jevila jako klub nebo diskotéka.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Hotel Haludovo Palace: Tento hotel na ostrově Krk otevřel v roce 1972 americký zakladatel Penthousu Bob Guccione. Opulentní hotel pro celebrity a politiky (navštívil ho třeba Saddám Husajn) včetně Penthouse hostesek a kasina byl nejluxusnějším zařízením tohoto druhu v bývalém východním bloku. Nebyl ale rentabilní a zavřeli ho. Později tam také bydleli uprchlíci z jugoslávské války. Hlavní budova hotelu se pyšnila krásným lobby s oválnými boxy na sezení a kasinem. Dalo se projít k bazénu a o patro níž na bowling a do baru. Vedle hlavní budovy stojí další s pokoji. Na druhé straně vede řada bungalovů dolů k hotelové pláži a moři. Tam stále stojí bývalá restaurace a ještě trochu bokem další budova, která se nám jevila jako klub nebo diskotéka.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Hotel Haludovo Palace: Tento hotel na ostrově Krk otevřel v roce 1972 americký zakladatel Penthousu Bob Guccione. Opulentní hotel pro celebrity a politiky (navštívil ho třeba Saddám Husajn) včetně Penthouse hostesek a kasina byl nejluxusnějším zařízením tohoto druhu v bývalém východním bloku. Nebyl ale rentabilní a zavřeli ho. Později tam také bydleli uprchlíci z jugoslávské války. Hlavní budova hotelu se pyšnila krásným lobby s oválnými boxy na sezení a kasinem. Dalo se projít k bazénu a o patro níž na bowling a do baru. Vedle hlavní budovy stojí další s pokoji. Na druhé straně vede řada bungalovů dolů k hotelové pláži a moři. Tam stále stojí bývalá restaurace a ještě trochu bokem další budova, která se nám jevila jako klub nebo diskotéka.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Titova vila Izvor: Stojí zastrčená v lesích nad Plitvickými jezery u pramene řeky Plitvica. Odtud pochází i název vily: Izvor v překladu znamená pramen. Málokterý návštěvník známého národního parku tuší, že nedaleko chátrá kdysi nejluxusnější budova bývalé Jugoslávie a jedno z mnoha sídel maršála Tita. Postavili ji vězni kolem roku 1953 za použití zelené břidlice a vzácného dřeva. Vila má dvě křídla, která spojuje velký prosklený sál, kde ještě před pár lety visely závěsy. Po stranách vidíme mramorové schody do patra. Levé křídlo obýval sám Tito, velké slunné pokoje, mramorová podlaha na WC... Dole byla bowlingová dráha. V pravém křídle bývaly pokoje pro hosty, sál s kinem (i promítací komůrkou), ještě níže pak kuchyň a další zázemí. Z vily také vedl tunel pro případný útěk. Dnes je vila v dezolátním stavu a mluví se o záměru udělat z ní vědecko-výzkumné centrum.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Titova vila Izvor: Stojí zastrčená v lesích nad Plitvickými jezery u pramene řeky Plitvica. Odtud pochází i název vily: Izvor v překladu znamená pramen. Málokterý návštěvník známého národního parku tuší, že nedaleko chátrá kdysi nejluxusnější budova bývalé Jugoslávie a jedno z mnoha sídel maršála Tita. Postavili ji vězni kolem roku 1953 za použití zelené břidlice a vzácného dřeva. Vila má dvě křídla, která spojuje velký prosklený sál, kde ještě před pár lety visely závěsy. Po stranách vidíme mramorové schody do patra. Levé křídlo obýval sám Tito, velké slunné pokoje, mramorová podlaha na WC... Dole byla bowlingová dráha. V pravém křídle bývaly pokoje pro hosty, sál s kinem (i promítací komůrkou), ještě níže pak kuchyň a další zázemí. Z vily také vedl tunel pro případný útěk. Dnes je vila v dezolátním stavu a mluví se o záměru udělat z ní vědecko-výzkumné centrum.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Titova vila Izvor: Stojí zastrčená v lesích nad Plitvickými jezery u pramene řeky Plitvica. Odtud pochází i název vily: Izvor v překladu znamená pramen. Málokterý návštěvník známého národního parku tuší, že nedaleko chátrá kdysi nejluxusnější budova bývalé Jugoslávie a jedno z mnoha sídel maršála Tita. Postavili ji vězni kolem roku 1953 za použití zelené břidlice a vzácného dřeva. Vila má dvě křídla, která spojuje velký prosklený sál, kde ještě před pár lety visely závěsy. Po stranách vidíme mramorové schody do patra. Levé křídlo obýval sám Tito, velké slunné pokoje, mramorová podlaha na WC... Dole byla bowlingová dráha. V pravém křídle bývaly pokoje pro hosty, sál s kinem (i promítací komůrkou), ještě níže pak kuchyň a další zázemí. Z vily také vedl tunel pro případný útěk. Dnes je vila v dezolátním stavu a mluví se o záměru udělat z ní vědecko-výzkumné centrum.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Titova vila Izvor: Stojí zastrčená v lesích nad Plitvickými jezery u pramene řeky Plitvica. Odtud pochází i název vily: Izvor v překladu znamená pramen. Málokterý návštěvník známého národního parku tuší, že nedaleko chátrá kdysi nejluxusnější budova bývalé Jugoslávie a jedno z mnoha sídel maršála Tita. Postavili ji vězni kolem roku 1953 za použití zelené břidlice a vzácného dřeva. Vila má dvě křídla, která spojuje velký prosklený sál, kde ještě před pár lety visely závěsy. Po stranách vidíme mramorové schody do patra. Levé křídlo obýval sám Tito, velké slunné pokoje, mramorová podlaha na WC... Dole byla bowlingová dráha. V pravém křídle bývaly pokoje pro hosty, sál s kinem (i promítací komůrkou), ještě níže pak kuchyň a další zázemí. Z vily také vedl tunel pro případný útěk. Dnes je vila v dezolátním stavu a mluví se o záměru udělat z ní vědecko-výzkumné centrum.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Titova loď Galeb: Kotví v Rijece a existují prý plány udělat v ní muzeum. Maršál Tito na ní strávil dohromady skoro celý rok a podnikl diplomatickou cestu do Londýna jako symbol, jak se otevírat Západu. Vyrobena byla v Itálii, v druhé světové válce sloužila Němcům a v roce 1944 byla u Rijeky potopena. Po složitém vylovení a nákladné opravě sloužila jugoslávské armádě a následně Titovi.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Testovací rampa torpéda: V Rijece bylo v roce 1866 vynalezeno torpédo. Předchůdcem torpéda byla loď, kterou poháněl strojek a která vybouchla při kontaktu s cizí lodí. Ve městě stále stojí u bývalé továrny na torpéda testovací rampa — již betonová verze z 30. let. Torpéda se tu vyráběla nejvíce během druhé světové války a v roce 1966 byla jejich výroba ukončena.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Hřbitov vlaků v Rijece: Kousek od testovací rampy torpéd stojí staré vyřazené elektrické příměstské jednotky a lokomotivy. K vidění jsou rozmanité typy: italské lokomotivy z 60. let nebo norské ze 70. let. Dá se dostat dovnitř ke stanovišti strojvedoucích i do strojoven. Kabely jsou rozkradeny, ale ovládací prvky vykazují zachovalý stav.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Hřbitov vlaků v Rijece: Kousek od testovací rampy torpéd stojí staré vyřazené elektrické příměstské jednotky a lokomotivy. K vidění jsou rozmanité typy: italské lokomotivy z 60. let nebo norské ze 70. let. Dá se dostat dovnitř ke stanovišti strojvedoucích i do strojoven. Kabely jsou rozkradeny, ale ovládací prvky vykazují zachovalý stav.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Hřbitov vlaků v Rijece: Kousek od testovací rampy torpéd stojí staré vyřazené elektrické příměstské jednotky a lokomotivy. K vidění jsou rozmanité typy: italské lokomotivy z 60. let nebo norské ze 70. let. Dá se dostat dovnitř ke stanovišti strojvedoucích i do strojoven. Kabely jsou rozkradeny, ale ovládací prvky vykazují zachovalý stav.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Hřbitov vlaků v Rijece: Kousek od testovací rampy torpéd stojí staré vyřazené elektrické příměstské jednotky a lokomotivy. K vidění jsou rozmanité typy: italské lokomotivy z 60. let nebo norské ze 70. let. Dá se dostat dovnitř ke stanovišti strojvedoucích i do strojoven. Kabely jsou rozkradeny, ale ovládací prvky vykazují zachovalý stav.
|
Zdroj: Tereza Schindlerová
Zavřít