Sicílie: Vřelé útočiště před sychravým počasím
Listopad je můj nejméně oblíbený měsíc. Listí dávno dole, fakt by mě zajímalo, proč ten název listopad. Více by seděl sychravec nebo šedivec. Sníh ještě nebývá, zato šedivé dny bez barev a slunka ano. Není tedy věru špatný nápad vyjet v tuhle dobu z Česka do míst, v nichž je přes den stále 22 stupňů a která se vyznačují dlouhou historií, milými lidmi, minimem turistů, dobrým jídlem a pitím... Sicílie! Za pár hodin letu jste rázem znovu v létě. Ostrov je hornatý, takže bez zapůjčeného auta to nepůjde. Chcete vidět aktivní třítisícový vulkán? Krásné majáky a větrné mlýny? Útesy a vysoké hory? Památky UNESCO? Pak jste tu správně!
Etna
Nejvyšší činná sopka Evropy. S více než 3400 metry dominuje celé východní Sicílii a svými velmi častými erupcemi drží obyvatele v širokém okolí ve střehu. I při naší poslední listopadové návštěvě mohutně kouřila a po setmění byly vidět na vrcholu i ze vzdálenosti dvou desítek kilometrů žhavé lávové proudy.
Ragusa
Město Ragusa je jedno z nejkrásnějších na Sicílii. Je také zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO a na jeho návštěvu je třeba si vyčlenit alespoň jeden celý den. Jeho historická část je obklíčena hlubokými kaňony, takže výhledy do okolí jsou tu opravdu skvělé. Nejlepší atmosféru mají úzké uličky po setmění.
Cefalù
Městečko o velikosti našeho menšího okresního města láká turisty nejen krásnými plážemi přímo vyzývajícími ke koupání, ale také katedrálou, která je spolu s katedrálou v Monreale u Palerma zapsána na seznamu památek UNESCO. Na náměstí před ní i v přilehlých uličkách si můžete nakoupit spoustu zbytečných cetek, jak už to na podobných místech bývá, ale také výbornou zmrzlinu. Sednout si pak můžete na molo jen kousek odtud a pozorovat vlny zdejší části Středozemního moře. Kulisa vysokých skal a hor v okolí je standardem téměř každého pobřežního města.
Maják San Vito Lo Capo
Sicílie, to je také pěkná řádka krásných majáků. Asi nejhezčí jak stavbou samotnou, tak okolním prostředím je 38 metrů vysoký maják San Vito Lo Capo. Je situován na plochém útesu s krásnými kopci v pozadí. Východy a západy slunce jsou tu překrásné.
Gangi
Městečko s neuvěřitelným panoramatem. Všude okolo kopcovitá krajina luk, pastvin a polí. Na jednom z kopců pak křivolaké uličky jen pro pěší, které vás prostě chytnou za srdce, a několikapatrové domy nalepené jeden na druhý jako vlaštovčí hnízda. To je Gangi. Několik tisíc let historie, dnes přes šest tisíc stálých obyvatel. Když budete mít štěstí, je v pozadí města vidět i vrchol majestátní Etny.
Gibellina
V roce 1868 tuto a další obce v okolí doslova srovnalo se zemí silné zemětřesení. Město bylo přestěhováno a na místě původního navrhl sochař Alberto Burri pomník neuvěřitelných rozměrů. Osmdesát tisíc metrů čtverečních bílých betonových kvádrů tu tvoří bludiště tak velké, až zůstává rozum stát nad tím, jak sem vůbec byli schopni tolik materiálu dostat. Rozhodně stojí za návštěvu!
Arianna’s Labyrinth
Další betonový labyrint v kopcích poměrně mimo civilizaci, a hlavně mimo jakékoliv známé místo či město. O to silnější atmosféru zde zažijete, byli jsme tu úplně sami. V okolí jsou jen vysoké hory a hluboké kaňony.
Capo Murro di Porco
A ještě jeden maják. Je sice trošku zanedbaný a rekonstrukce by mu prospěla, ale je na krásných útesech, do kterých bez přestání buší obrovské vlny. Za bouřlivějšího počasí to tu musí být hodně zajímavé. Byli jsme u něho na východ slunce za naprostého bezvětří, přesto se vlny tříštily o útesy s velkou silou.
Větrné mlýny u Marsaly
Ztělesněním Sicílie jsou pro mne větrné mlýny a solné pánve u Marsaly. Stovky let tu fungují laguny, které se napouštějí za pomoci větrných mlýnů mořskou vodou, jež se nechává následně odpařit, a tak se tu těží sůl. Hlavně východy a západy slunce jsou tady impozantní, protože v klidné hladině jednotlivých jezírek, oddělených hrázemi, se krásně zrcadlí siluety větrných mlýnů, z nichž některé jsou stále funkční. Cesty lemují velké hromady soli, které umocňují nevšední atmosféru.