Příběh Lomečku a jeho unikátního oltáře: vznikl jako poděkování za přežití bouře

Psal se rok 1685, když se hrabě Karel Filip Buquoy plavil z Říma do Španělska. S sebou měl na palubě i kopii sošky Panny Marie Foyenské, kterou dostal darem. Jeho loď však zastihla silná bouře a hrabě tehdy slíbil Bohu, že budou-li všichni zachráněni, postaví na svém panství v Čechách kostel, do jehož oltáře sošku umístí. Bouře pominula a nikomu se nic nestalo.

Karel po návratu do Čech pak skutečně vyhledal místo, na němž by mohl kostel postavit. A jeho výběr padl na vrch Lomec. Krátce nato však zemřel, a tak jeho slibu dostál až jeho syn Filip Emanuel Buquoy de Longueval, který nechal 1. května 1695 položit a požehnat základní kámen budoucího svatostánku.

Centrální oltář

Kvůli různým průtahům byla stavba přerušena, zahájena až v roce 1699 a dokončena o pět let později, v roce 1704. Kostel dnes patří k významným dílům vrcholného baroka ve střední Evropě a kromě legendy o jeho vzniku skrývá i další unikát.

Na rozdíl od jiných kostelů v Česku se jeho oltář s bohatými řezbami nachází přímo uprostřed interiéru. Jedná se o zmenšenou napodobeninu Berniniho papežského oltáře v chrámu sv. Petra v Římě. A nad oltářem je skutečně zavěšena soška Panny Marie.

Stavba má čtvercový půdorys a je zakončena barokně rozčleněnou oplechovanou cibulovitou věží s lucernou, završenou španělským křížem. Roku 1720 byla na její severní straně přistavěna sakristie. Dovnitř vedou celkem čtyři vchody.

Klášter a zvonice

Naproti kostelu leží bývalý lovecký zámeček, který nechal postavit bratr hraběte Emanuela, Albert Buquoy, v letech 1709–1710 a jenž později sloužil i jako škola. V roce 1971 se v objektu usídlila Kongregace Šedých sester, které zde působí dodnes a o kostel se starají. Samostatná zvonice se třemi zvony pak stojí hned vedle kláštera.

Ke kostelu vede několik příjezdových cest a dá se u něj zaparkovat, případně k němu dojít po několika značených cestách. Kromě samotné památky u něj najdete i dětské hřiště nebo meditační zahradu.