Skryté kouty Španělska, jordánské příběhy i zmizelé brdské vesnice: zářijové číslo LaZ právě vychází
Za pravou atmosférou každé země se musíte vydat nejen mimo hlavní turistické trasy, ale někdy i mimo sezonu. V zářijovém čísle Lidé a Země vás na několik takových míst zavedeme. Třeba do španělské oblasti La Rioja, kde teče víno proudem, nebo do Alp, které se mezi hlavními sezonami trochu vylidnily. Budeme vám také vyprávět několik příběhů – třeba o životě lidí v Jordánsku nebo o smutném osudu vesnic v Brdech. Tohle je ale jen malá ochutnávka!
U nás už se pomalu chystáme na podzim, ale ve Španělsku ještě zažijete malebný konec léta, který je ideální k prozkoumání méně známých koutů této země. Můžete tu s Janou Pavlovou objevit třeba kouzlo oblasti La Rioja, kde se dopoledne pije víno bílé a odpoledne červené a kde je turista z Česka stále raritou. Stejně jako na severním pobřeží Pyrenejského poloostrova, kam zamířil Béla En. Erodované skály nad mořem tu připomínají gotické chrámy, a proto nepřekvapí, že se místu říká Pláž katedrál. Troufáte-li si na pěkný výšlap, během kterého budete potkávat spíš krávy než lidi, vydejte se do hor v oblasti Picos de Europa.
Přesvědčíte se, že i na tak malém území, jakým je bájemi opředený Gibraltar, se toho dá zažít opravdu dost. Daniel Pečeňa vás zavede na jih Pyrenejského poloostrova, kde vstoupí na Britské zámořské území procházkou přes přistávací plochu letiště, která je zároveň jeho hranicí. Ale buďte ostražití, na Gibraltaru se také setkáte s jeho největšími celebritami – s magoty bezocasými, kteří loudí laskominy od turistů dokonce bušením na okna taxíků.
Ale zpátky do Španělska. Šéfredaktorka magazínu Lidé a Země Veronika Kratochvílová vás zavede do národního parku Sierra de Grazalema. Nenechte si ujít fantastické scenerie, netradiční menu a nefalšovanou španělskou atmosféru.
Jolana Sedláčková má nejraději podzimní Alpy, které svými barvami lákají nejednoho fotografa. Tentokrát se vydala do oblasti Solné komory ve středním Rakousku. Pokud potřebujete restart pro duši a tělo, naplánujte si fantastický výlet kolem místních jezer, z jejichž průzračné vody se tají dech. Z Česka to navíc není daleko, zhruba čtyři hodiny jízdy autem.
Za příběhy z pouštní monarchie, které se pohybují mezi tradicemi a moderním světem, vás zavede Petr Vondrlík. Jordánské království se potýká s velkou imigrací, zejména ze Sýrie, Iráku, Jemenu nebo Izraele a palestinských území. Dodnes je Jordánsko na arabské poměry považováno za poměrně liberální zemi. Ne všichni uprchlíci ale mají stejná práva. A zamíříme také za původním obyvatelstvem – za beduíny, jejichž kultura je proslulá pohostinností. S nimi zamíříme také do proslulého skalního města Petra, z něhož byl tento kočovný národ kvůli turistickému boomu vystěhován.
Pokud nepatříte mezi fanoušky návštěv hlavních měst, můžete podobně jako Jakub Freiwald zamířit třeba do portugalského Porta, kde se zrodilo stejnojmenné proslulé víno. V jednom z nejstarších evropských měst můžete bloumat klidně několik dní a pořád budete mít co objevovat. Ať už sakrální stavby, nebo třeba typické modro-bílé kachličky, jimiž si obyvatelé zdobí domy. A cestou nezapomeňte ochutnávat místní dobroty!
Zavítáme také do jednoho z nejizolovanějších míst v Indonésii opředeného mnoha legendami. Mentavajské ostrovy jsou domovem nejen kriticky ohrožených roztomilých luskounů, kteří připomínají pásovce a dinosaura v jednom, ale také místem s nejlepšími vlnami pro surfaře.
O autostopu slyšeli v Japonsku jen v televizi a často ani nepochopili, co u silnice dělá. Přesto dvacetiletá Johana Veisová čekala na zastavení v průměru jen zhruba čtvrt hodiny. V Portrétu, v němž ji zpovídal Adam Krecl, se svěřuje se zkušenostmi z ročního stopování zemí vycházejícího slunce. Odhalí, jak se dostala k vaření pro buddhistické mnichy, jak se jí líbila práce v tradiční čokoládovně nebo to, jak se setkala s místní mafií.
Jedinečný gastronomický zážitek si pak nenechte ujít v našem Menu. Michal Muška vás zavede pod pokličky bengálské kuchyně, která klade důraz za harmonii chutí. Ochutnáte třeba tradiční ryby v pikantní omáčce z hořčičných semínek, která jsou nevýraznější ingrediencí zdejší gastronomie. Ta je, na rozdíl od té indické, méně pálivá a sladkosti a dezerty zase nejsou zdaleka tak přeslazené.
Kristýna Baloghová vás v Humnech provede krajem zmizelých vesnic v Brdech. Osud jejich obyvatele těžce zkoušel. Své domovy totiž museli opustit hned dvakrát, podruhé pak natrvalo. Jejich domy srovnala se zemí armáda tehdejšího komunistického Československa a po celých vesnicích dnes zbyly jen cedule, které je připomínají. Opuštěná údolí tak dnes každého návštěvníka vyzývají k zamyšlení nad pomíjivostí.
Trochu smutné putování měla zpočátku cesty i Veronika Jiříčková, která se v Premiéře vydala na koloběžce z Brna do polského Gdaňsku. Cestou totiž projížděla oblastí, kterou na podzim zasáhly ničivé povodně. Pak už se ale dostala do svého poutního modu a užívala si pocit štěstí a absolutní svobody.
Přejeme vám příjemné čtení!
