Skotsko se pyšní jedním z nejkrásnějších a nejčlenitějších pobřeží ze všech přímořských zemí Evropy. Zvláště severní a západní část nabízí pohledy na Severní moře a Atlantský oceán, zpestřené útesy, zálivy a siluetami ostrovů a ostrůvků, kterých je zde více než sedm stovek. Jedním z těch větších, obydlených a relativně snadno dostupných je i ostrov Mull.
V malém měřítku tento ostrov poskytne turistům téměř vše, čím je Skotsko proslulé – krásnou přírodu, staré hrady, palírny whisky, romantické pobřeží ozvláštněné útesy a skalními útvary a v neposlední řadě golfová hřiště. Vzdálenosti tu nejsou zanedbatelné, proto je automobil téměř nutností. Většina turistů učiní první kroky v přístavu v obci Craignure položené na severovýchodní straně Mullu.
Svědkové klanových bojů
Nedaleko Craignure se nacházejí dvě historické stavby. První z nich je Torosay Castle, na který se lze přepravit přímo z přístavu Craignure pomocí originální skotské ostrovní železnice. Po dvoukilometrové trati se dodnes prohánějí parní a dieselové lokomotivy. Zámek, který je příkladem skotského baronského slohu, byl dobudován v roce 1858 na návrh prominentního architekta Davida Bryce. V současnosti je stále obýván a jeho majitelé návštěvníkům zpřístupňují celé první podlaží. Zde si lze prohlédnout sbírku jeleních trofejí, obývací pokoj, jídelnu, knihovnu se zajímavou sbírkou knih, dětský pokoj, ložnici a pracovnu. Všechny místnosti jsou vybaveny nábytkem z 19. a počátku 20. století a rodinnými portréty.
Velkým lákadlem k příjemné procházce jsou okolní rozlehlé nádherné terasovité zahrady navržené v roce 1899 sirem Robertem Lorimerem a lesní promenády. V zahradách jsou vysázeny alpské i himálajské rostliny, rododendrony, eukalypty a další pro Skotsko netypické druhy. K vidění je i japonská zahrada a promenáda s devatenácti kamennými sochami od Antonia Bonazzy.
Necelou míli od Torosay Castle se na úzkém výběžku pevniny do moře vypíná sídlo klanu Macleanů zvané Duart Castle. Tento impozantní hrad byl spolu s dnes již neexistujícími hrady Dunstaffnage, Dunollie, Aros a Ardtornish součástí linie obranných hradů chránících ostrov před vetřelci. Zůstal jediným zachovalým středověkým hradem na ostrově. Klan Macleanů jej získal v roce 1350 sňatkem svého pátého vůdce Lachlana Lubanacha s Mary MacDonaldovou, dcerou Lorda ostrovů. Jednalo se v té době o netypický sňatek z lásky, za který zaplatil svým životem i vůdce klanu Mackinnonů, který byl zabit v průběhu spletitých námluv právě Lachlanem Lubanachem.
Na místě hradu bylo původně pouze zdí obestavěné nádvoří, ale jeho první macleanský majitel nechal postavit dominantní hlavní obytný palác a celý hrad byl po další tři století hlavním sídlem klanu. V té době byli Macleanové zapojeni do nekonečných válek mezi klany. V průběhu 17. století došlo k dalšímu rozšíření hradu a zejména posílení obranných prvků. V bouřlivé druhé polovině 17. století klan několikrát hrad ztratil, aby jej poté zase získal do svého držení.
Nakonec Macleanové definitivně ztratili veškerá svá panství na ostrově Mull v roce 1691 a jejich novým majitelem se stal vévoda z Argyllu. Hrad Duart poté několik let sloužil jako ubytovna pro vládní vojenské oddíly, což ho dosti poznamenalo.
V roce 1910 získal tehdejší 26. vůdce klanu Macleanů sir Fitzroy Maclean hrad zpět a započal s intenzivními restaurátorskými pracemi, díky nimž je hrad zachován v celé své středověké kráse. Klan Macleanů, který odvozuje svůj původ od bojovníka Gilleana of the Battleaxe sloužícího ve 13. století králi provincie Dalrida („Maclean“ znamená v místní řeči totéž co „Son of Gillean“), dosud nevymřel. Stále vlastní a spravuje pozemky na ostrovech Mull, Coll, Tiree a Jura i ve skotském vnitrozemí.
Jediné munro
Mezi zálivy Loch Scridain a Loch na Keal vyrůstají do výšky od 400 do 700 metrů nádherně zaoblené kopce. Zhruba v jejich středu se vypíná jediné munro (vrchol s nadmořskou výškou vyšší než 3000 stop, tedy 915 m) na Mullu – hora Ben More. Její nadmořská výška 966 metrů se nám Středoevropanům může zdát směšná, ale zdání klame. Údaj o nadmořské výšce totiž přesně odpovídá převýšení, které musí každý vrcholuchtivý turista vyšlapat v ne zrovna jednoduchém terénu.
Při pobřeží poloostrova lze navštívit jeskyně Priest‘Cave a záhadnou MacKinnon‘s Cave s tzv. Fingalovým stolem, který podle mýtů sloužil v dávných dobách jako obětní oltář. Legendy praví, že z jeskyně šel strach, který se snažil překonat jeden mladý dudák. Do jeskyně vešel on a jeho pes, z jeskyně však prý vyšel pouze pes zcela smyslů zbavený.
O kousek dál směrem k jihu stojí dvanáctimetrový fosilní MacCullochův strom, objevený v roce 1819. Jeho stáří je odhadováno na 50 až 60 milionů let. Po celá tisíciletí byl ukryt ve vrstvě lávy a světlo světa opět spatřil až relativně nedávno díky erozím.
Klikatě na sever
Kdo chce poznat celý Mull, musí se vydat ještě dále na sever podél pobřeží po silnici B 8073. Silnice je úzká a klikatá až běda. Je až s podivem, že se na ní každoročně pořádají závody rallye, neboť místy je těžké se i při velmi pomalé jízdě na vozovce udržet a v některé z ostrých zatáček nesjet do neproniknutelného houští. Silnice vede až do správního střediska ostrova Tobermory. Cestou se ale vyplatí udělat několik zastávek.
Pláž v Calgary je proslulá svým jemným bílým pískem. Kde se v těchto končinách vzal, je záhadou. Na žádné jiné části pobřeží okolních ostrovů jej nenaleznete. O několik kilometrů dále leží malá obec Dervaig, známá hlavně díky nejmenšímu divadlu na britských ostrovech, které má kapacitu čtyřicet tři míst!
Nejsevernějším sídlem na Mullu je jeho hlavní a zároveň největší město Tobermory, jež bylo vybudováno až v roce 1788 Britskou rybářskou společností. Pyšní se malebnými domy s mnohobarevnými fasádami, obklopujícími přístav plný pohupujících se člunů, rybářských lodí, ale i luxusních jachet. Tím ovšem nabídka Mullu není zdaleka vyčerpána. Hlavně pro milovníky přírody je oázou s bezpočtem nádherných míst vzbuzujících svým klidem, ale i rozervaností bezpočet emocí, pro které stojí za to, do těchto končin absolvovat náročnou cestu.
Putující Mull
Ostrov Mull patří do souostroví Vnitřních Hebrid, v němž je se svou rozlohou 87 794 hektarů největší. Vznikl sopečnou činností v třetihorách. Nejstarší skály jsou však dokonce 2000 milionů let staré a mají unikátní strukturu, která nebyla nikde jinde na světě objevena. Mull je putující ostrov, jenž se pohybuje stále na sever. Současný tvar a podobu mu daly před 10 000 lety ustupující ledovce. Geologové našli na ostrově důkazy, že zde v minulosti bylo podobné klima jako v dnešním Perském zálivu. Dnes má ostrov pouze 2680 stálých obyvatel. Zabývají se převážně řemeslem, rybařením, chovem ovcí a službami v oblasti turistiky.
Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 1/2010.
