Havaj (USA)

Havaj (USA) Zdroj: Honza Čermák

Mexiko
Kuba
Kostarika
Kambodža
5
Fotogalerie

Relaxační srdcovky Honzy Čermáka

Rozhodně nejsem plážový typ, válení u moře mi obvykle připadá jako marnění vzácného času, který by se dal v dané zemi strávit užitečněji. Ale někdy zkrátka zapracuje nevysvětlitelný závan pohody, který mě obměkčí. Jako v Belize. Nebo v následujících pěti zemích.

1) Havaj (USA)

Při vzpomínce na dva havajské ostrovy snad až hmatatelně cítím nepopsatelnou atmosféru, která se postarala o to, že se pro mě pacifické souostroví stalo doslova synonymem pohody. Zatímco ostrov Kauai mě omráčil především přírodou, na Oahu jsem si bez sebemenších výčitek užíval i pláže, kterých jsme za pár dní stihli objet poměrně dost. Dodnes nemůžu uvěřit tomu, že kromě nenápadného plavčíka jsme na široké a dlouhé pláži v zálivu Waimanalo s nádhernou vodou byli úplně sami. To předčilo i Lanikai, často označovanou za jednu z nejkrásnějších pláží světa.

2) Mexiko

Cesta do Mexika byla náhradou za neuskutečněný návrat na Havaj se záměrem přidat do sbírky další dva kousky. Jejím cílem tak bylo poznávání v poklidném tempu bez zbytečného stresu a dlouhých přejezdů. K tomu velmi dobře posloužil často opovrhovaný Yucatánský poloostrov, kde jsem poprvé v životě smočil své tělo v Karibském moři. Letoviska Playa del Carmen nebo Cancún by mohla soutěžit o titul toho nejturističtějšího, ovšem moře je v nich prostě neuvěřitelné. Pravý relax se ale dostavil až na Playa Norte na Isla Mujeres nebo v tak trochu utajené zátoce Xpu Há.

3) Kuba

Mnozí se divili, když jsem nešetřil chválou na „ostrov Svobody“, kde jsem se v naprosté většině případů setkal s milými místními, kteří přispěli k mému celkově pozitivnímu dojmu. Na protáhlé písečné kose Varadero nenechá spousta lidí nit suchou, ale krásnější tyrkysové odstíny vody jsem snad v životě neviděl. Touhu po divočejším koloritu pak velmi dobře uspokojily méně známé pláže bez resortů a zhýčkaných turistů: Santa María nedaleko Havany, Cayo Jutías západně od Vinales či Playa Ancón u Trinidadu. A věřte, že můj úsudek nebyl zkalen všudypřítomným kubánským rumem za hubičku!

4) Kostarika

Co čekat od země s pozitivním přístupem k životu nazvaným pura vida? Čistou pohodu! Tu jsme zažívali ve všech oblastech, které jsme projeli, pláže nevyjímaje (tedy s výjimkou té v národním parku Manuel Antonio s kradoucími opicemi a mývaly). Jen s několika skupinkami místních jsme sdíleli obrovskou Playa Conchal v městečku Brasilito, která mate vodou – její barva v kombinaci s bělostným pískem je jako vystřižená z Karibiku, ale kupodivu leží na straně pacifické. Surfařský duch na nás dýchl na pláži Samara, místní piknikovali na Playa Carrillu, západ slunce jsme si vychutnali na městské pláži v Jacó.

5) Kambodža

V mých očích, a hlavně v mém srdci země nezištných úsměvů a bezelstné pokory. Prožil jsem tam spoustu jedinečných chvil a nezapomenutelných setkání. A mezi ně patří i Králičí ostrov (Koh Tonsay) nedaleko Kepu. Králíky jsme na něm nepostřehli, místo nich se po pláži potulovala prasata a mezi prostými chatrčemi krávy a slepice. Místní nám vařili pokrmy z čerstvě nalovených ryb a krabů, pokoj jsme sdíleli s metrovým leguánem. Jinak široko daleko nikde nikdo. S velkým smutkem jsem si přečetl o plánech vybudovat zde standardní turistickou infrastrukturu. My byli vděčni za to, že místní rodina v devět večer vypnula svou generátorem napájenou televizi a ostrov se ponořil do tmy a hlubokého ticha...