Slovensko se potýká s nedostatkem tradičních pastevců ovcí

Slovensko se potýká s nedostatkem tradičních pastevců ovcí Zdroj: Shutterstock

Slovensko se potýká s nedostatkem tradičních pastevců ovcí
„Na Slovensku není škola, která by bači vychovávala. Každého zájemce ale vyškolíme,“ říká Urbanovský. Přihlásit se mohou i občané České republiky.
Brynza má unikátní zdravotní účinky, musí jít ovšem o brynzu vyrobenou ze surového, nepasterizovaného mléka. Pak dokáže zkrotit i vysoký cholesterol a pomáhá při tuberkulóze.
Ovčí menu
Ovčí menu
6
Fotogalerie

Salaše v ohrožení: Slovensko se potýká s nedostatkem tradičních pastevců ovcí

Hornatý region Liptova je spjatý s chovem ovcí od čtrnáctého století. Na salaších se o chundelatá stáda starali bačové. Na vesnicích byli velkou autoritou. Dokázali léčit zvířata, uměli předpovídat počasí a měli pro strach uděláno. Jak se dnes daří profesi, kterou na Slovensko přinesla valašská kolonizace?

Jsme necelých jedenáct kilometrů od Liptovského Mikuláše, když auto dokodrcá po štěrkové cestě k salaši Pastierska. Záda nám kryjí vrcholy Západních Tater a z druhé strany posílá svůj zrcadlový pozdrav Liptovská Mara. Procházíme rozkvetlými loukami ve výšce šest set padesát metrů nad mořem. Tisíc „huňatých koulí“ (šest set padesát kusů tvoří dojné ovce, zbytek spadá na berany a jehňata) spokojeně přežvykuje trávu a božský klid přeruší jen občasné bečení.

„Chováme plemeno zušlechtěná valaška. Na 450 hektarech pastvin potřebujeme ovce s velkou chodivostí, které snesou i drsnější klimatické podmínky, například přízemní mrazíky,“ říká Ľudovít Urbanovský ze Zemědělského družstva Bobrovec.

„Každé ráno a večer probíhá ruční dojení, víc než dvě hodiny. Mléko na salaši ihned zpracováváme tradičním způsobem na měkký sýr, brynzu a žinčici. Do našich výrobků tedy nepřidáváme žádné konzervanty, stabilizátory či éčka. Na kvalitě produktů je to velmi znát. Většinou každý den vše vyprodáme,“ pochvaluje si zájem zákazníků.

Rekvalifikace na baču

I přesto, že si ovčácké povolání volí muži na Slovensku již od středověku, nyní řeší Liptov (stejně jako ostatní regiony) nedostatek personálu na salaších. Stará generace bačů odchází do důchodu a postrádá následovníky. Mladí se tak pomalu nemají od koho učit a získat k profesi vztah. Navíc v zemi klesá nezaměstnanost (k 31. 5. 2017 bylo bez práce 7,35 % obyvatel) a potíže sehnat zaměstnance vykazují i firmy nabízející větší plat než salaše. Republika pod Tatrami musí tedy „dovážet“ bači a pastevce z chudších zemí, především z Rumunska, Ukrajiny a Bulharska.

„Na Slovensku nemáme školu, která by vychovávala bači a další personál pro salaš. Proto spolupracujeme se Svazem chovatelů a Výzkumným ústavem živočišné výroby a organizujeme kurzy pro zájemce. Pokud by se někdo chtěl stát bačou u nás, vřele ho přivítáme a zaškolíme. Může to být i občan České republiky,“ připomíná Urbanovský.

Bača je na salaši hlavním hospodářem a pastýřem ovcí. Jeho pomocníky tvoří valaši (dříve zaměstnání často vykonávali deseti- až patnáctiletí synové bači nebo sourozenci valachů). Bača organizuje práce na salaši, určuje pastvu, dojí s valachy ovce, vaří žinčici a dělá sýr.

Během mé návštěvy v Pastierské jsem zatím nenarazila na žádnoupříslušnici něžného pohlaví. Pokládám tedy odvážnou otázku, zda by mohla funkci „bačové či valašky“ zastávat žena.

„Teoreticky ano, avšak práce na salaši je v sezoně (od dubna do října) časově velmi náročná. Probíhá sedm dní v týdnu, zhruba od čtvrté ranní až do večera. V noci chráníme ovce před medvědy. Nejen že stopujeme jejich trasy, ale plašíme je petardami a využíváme pastevecké psy. Jedná se o venkovské, malé, atletické psy, kteří jsou sžití s bačou. Dokáží reagovat na povely a nahánět ovce. Jako hlídače máme speciální plemeno: čuvače. Od narození se u nich projevuje výborný instinkt na ochranu stád. Nevyhýbají se ani přímému střetu s medvědy a vlky. Právě tato zvířata nám dělají největší starosti. Dokáží vysledovat pohyb psů, ovcí i pastýřů. Umějí lokalizovat zvuky na velkou vzdálenost a čichem rozlišit velmi mnoho informací. Útok těchto šelem je vždy promyšlený a úspěšný,“ posteskne si zkušený farmář.

Pojďte si zabékat

Ze zelených pastvin míříme přímo na salaš Pastierska, postavenou v duchu lidové ovčácké architektury. Celá budova voní smrkovým dřevem, v květináčích bují muškáty a měkká ovčí rouna zpříjemňují posezení na lavicích. Uždibujeme čerstvý sýr a diskutujeme o budoucnosti náročného, avšak krásného povolání.

„Ovčářství patří ke kulturnímu dědictví našich předků. Chceme je dále rozvíjet a propagovat. Z tohoto důvodu spolupracujeme s Valašským muzeem v Rožnově pod Radhoštěm. Spojili jsme se také s dalšími objekty v našem okolí a vytvořili projekt Bačova cesta. Turisté tak mohou putovat po jednotlivých salaších, poznávat staré zvyky, ochutnávat ovčí produkty a navštěvovat akce, které pořádáme,“ láká k návštěvě Ľudovít Urbanovský.


Ovčiarske muzeumv Liptovském Hrádku

Při vašich toulkách Liptovem zavítejte do historické budovy solného úřadu z roku 1729. V muzeu nahlédnete do příbytku bači a jeho pomocníků. Poznáte jejich pracovní nástroje, nádobí, oblečení (včetně širokých opasků, spon, šperků, pastýřských kapes) a zanotujete si spolu s fujarou.


Ovčí menu

  • Brynzudováželi Liptáci od 19. století na pltích po Váhu a Dunaji až do Vídně. Měkký solený sýr z hrudkového ovčího mléka tvoří základní součást tradičního pokrmu - halušek - a polévky demikát. Velmi oblíbený je i jako pomazánka zvaná šmirkáš. V jednom gramu brynzy je zhruba miliarda víc než dvaceti druhů živých mléčných bakterií (v jogurtu maximálně dva druhy). Probiotická bomba posiluje imunitu a brání rozvoji rakoviny tlustého střeva. Díky vápníku udržuje pevnost kostí. Slovenská brynza je od roku 2008 zapsaná v registru chráněných zeměpisných označení Evropské unie.
  • Ovčí sýr byl odjakživa hlavní součástí jídelníčku pastýřů. Liptovské pastviny (srovnatelné s alpskými oblastmi) jsou domovem množství bylin. Ovce pak produkují mléko se zvýšeným obsahem prospěšných mastných kyselin, vitaminů a minerálů.
  • Žinčici s sebou nosili pastýři a těžce pracující horalé místo vody na zahnání žízně. Žinčica chutí připomíná kefír, má slanou a sladkou variantu. Kvalitní zdroj bílkovin a aminokyselin by měli pít zejména sportovci.