Díky pracovní nabídce je na Bermudách často doma, a dokáže tak porovnat život u nás a v subtropech. Jak vidí Marek Krajča život na ostrovech pojmenovaných po španělském mořeplavci?
Čím se na Bermudách zabýváte?
Pracuji pro jednu mezinárodní společnost v oblasti pojišťovnictví. Vzhledem ke strategické poloze Bermud jsou naši klienti hlavně ze Spojených států a z Anglie. Ačkoliv se tahle nejstarší britská zámořská kolonie rozkládá na území stejně velkém jako Karlovy Vary, má zde sídlo díky své přívětivé daňové politice více než osmnáct tisíc společností převážné v oblasti bankovního a pojišťovacího sektoru.
Jak se liší mentalita místních od té naší?
Bermudy se nacházejí v kulturním i geografickém středu mezi Karibikem, Velkou Británií a Spojenými státy a vliv těchto oblastí lze pozorovat na každém kroku. Silné zastoupení tu mají taktéž potomci portugalských osadníků. Lidé jsou zde obecně velmi přátelští, vzájemně si vypomáhají a tráví rádi čas spolu, za což nejspíš může i odlehlost souostroví a omezené možnosti. Po pár týdnech se budete cítit jako někde na maloměstě, když budete zdravit většinu kolemjdoucích. Ostatně není se čemu divit, na Bermudách žije asi šedesát tisíc obyvatel a většina z nich se zdržuje nejen kvůli práci v hlavním městě Hamilton.
Čím se liší životní styl místních od našeho?
Oproti Česku zde panuje nejen v pracovním prostředí uvolněnější atmosféra. Tradiční oblek se tu moc nenosí a za typický formální oděv se považuje košile s kraťasy „bermudami“ a podkolenky. Po práci se lidé většinou potkávají v barech. Víkendy místní tráví hlavně s rodinou a kamarády, sluněním na pláži, vodními sporty, a především golfem, který si můžeme zahrát na jednom z osmi hřišť, co se na souostroví nacházejí. Většina dětí tu hraje kriket nebo fotbal. Často se také stává, že je v neděli některá z hlavních cest uzavřena kvůli běžeckému nebo cyklistickému závodu. Ti zámožnější (což je tu většina) vlastní i svou plachetnici.
Co vás nejvíc překvapilo, ať už příjemně, nebo nepříjemně?
Překvapilo mě, jakým způsobem se tu získává sladká voda. Každý dům má povinnost mít vápencovou střechu, která zachycuje vodu při dešti (o který tu nemají nouzi) a ta stéká do speciálních nádrží umístěných ve sklepech domů. Tímto způsobem se zde získává až sedmdesát procent sladké vody. Další překvapení na mě čekalo při pohledu na ceny, neboť se jedná o jednu z nejdražších lokalit na světě. Jídlo v restauraci stojí „pouze“ zhruba dvakrát více než v Česku, ale hlavně za služby a věci denní potřeby si výrazně připlatíte. Z osobní zkušenosti jsem byl opravdu nadšený, jak jsou místní lidé nápomocní. Pokaždé, když jsem někde zastavil na skútru a jen hledal v mapě, kudy jet dál, okamžitě u mě někdo zastavil a ptal se, jestli nepotřebuji pomoct. Případně, když jsem si jednou zapomněl helmu, po pár metrech mě na to ihned upozornila starší paní sedící naproti, když na mě zběsile mávala. Překvapivé pro mě také bylo, že zaměstnanci a zároveň daňoví rezidenti Bermud obvykle dostávají jako benefit poměrně tučný příspěvek na bydlení a dále jim zaměstnavatel platí kompletní pojištění. Takže v případě nějakého většího úrazu nebo komplikovanější operace vás v rámci pojištění převezou do nemocnice v New Yorku nebo Bostonu.
Je něco, s čím jste se tam dodnes nesmířil?
Nejvíc mě zde irituje absence chodníků. Je téměř nemožné se jen tak projít po ulici, případně si jít zaběhat. K tomu vhodně poslouží jen bývalá železniční trať, která se využívala pouze sedmnáct let a propojuje celé souostroví, anebo pár menších parků. Lidé jsou zvyklí se tu pohybovat na skútru nebo případně v autě, pro jehož řízení ovšem potřebujete místní řidičák. Navíc zde smějí jezdit pouze v předem schválených typech aut, která musejí být dostatečně úzká vzhledem k místním silnicím. Také se těžko smiřuji s odlehlostí a velikostí souostroví, občas se u mě dostavily i klaustrofobické myšlenky. Pokud zrovna prší, není moc na výběr, co se dá podniknout. Dá se zajít maximálně do místního akvária nebo někam do baru či fitka. V neposlední řadě se občas setkávám s rasistickými narážkami vůči lidem černé pleti, kteří tu tvoří polovinu obyvatel a žijí většinou v chudších čtvrtích v severní části ostrova.
Chybí vám něco z domoviny?
Nejvíc mi tu chybějí lesy a kopce, miluji toulání v přírodě a to zde prakticky nejde. Dále také postrádám možnost vydat se někam na výlet po okolí, kde to ještě neznám. Během prvních deseti dní jsem navštívil snad všechny pláže a obě větší města a poté moje objevovatelská povaha měla utrum. A když už se mi začalo stýskat po rodině, přátelích a naší kočce, odjel jsem zpět do Česka. Kdybych zde ale strávil v kuse delší dobu, ti nejbližší by mi chyběli určitě ze všeho nejvíce.
Co naopak vnímáte jako lepší než u nás?
Vše, co je spojeno s oceánem. Není nic lepšího než vyrazit ráno před prací na pláž a tam si zacvičit a zaplavat při východu slunce. Navíc na některých plážích stačí jen šnorchl a brýle k pozorování korálových útesů v jejich blízkosti. Milovníci vodních sportů si tu přijdou taky na své. Zkoušel jsem kitesurfing i windsurfing, pro které jsou tu ideální podmínky. Jen surfovat se tu bohužel moc nedá. Dále nemůžu opomenout úžasné ryby a mořské plody v restauracích. Moc mi chutná i jejich tradiční silný rybí vývar ochucený pepřovou omáčkou a černým rumem. Skvěle si můžete pochutnat ale i v „jídelnách“ provozovaných místními obyvateli černé pleti. Zaplatíte u nich výrazně méně a třeba takový losos na grilu považuji za gastronomický zážitek na celý život. Za zmínku určitě stojí i příjemné klima. Hlavní sezona zde začíná v květnu a končí v říjnu, v ostatních měsících je sice mírně chladněji, ale i tak se teploty drží konstantně kolem dvaceti stupňů. Na přeháňky buďte ale připraveni celoročně.
Vědí místní o Česku? Jak reagují, když se zmíníte, odkud pocházíte?
Většina zná Prahu. Tím, že spousta místních pochází z Velké Británie, tak v minulosti zavítali do Česka alespoň na pár dní v rámci rozlučky se svobodou nebo i pracovně. Dokonce jeden kolega se mi pochlubil, že využívá jednu českou aplikaci pro odhad síly větru a velikosti vln, když vyráží se svou plachetnici.
Jaké jsou cestovatelské zvyklosti místních? Ať už do zahraničí, nebo v rámci vlastní země?
Na Bermudách se nacházejí pouze základní a střední školy, studenti, kteří se rozhodnou studovat na univerzitě, tak míří většinou do Spojených států nebo do Anglie. Místní velmi často lítají na otočku do Bostonu a New Yorku, dokonce třeba jen na večeři. Let odsud trvá zhruba dvě hodiny. Ti, co mají rádi zimní sporty, tráví dovolenou většinou v některém z lyžařských resortů v Utahu. Nicméně nejvíce místních opouští souostroví v srpnu a míří hlavně za svými rodinami především po Evropě a Americe.
Jakých pět míst byste ukázal nejlepšímu kamarádovi z Česka, který na Bermudách ještě nebyl?
Určitě bych ho vzal na místní pláže. Především Horseshoe Bay a Clearwater Beach patří k těm nejhezčím, které jsem kdy viděl. Pokud by přijel v březnu nebo dubnu, je nezapomenutelný zážitek vydat se s některou z místních společností na pozorování velryb, které migrují v blízkosti ostrova z Karibiku směrem na sever. Nicméně při troše štěstí lze spatřit tyto kytovce i přímo z pláže ve West Whale Bay parku. Za navštívení určitě stojí i městečko St. George’s, zapsané na seznamu UNESCO, které je proslulé svou koloniální historií jako nejdéle osídlené místo Angličany v „Novém světě“. Při cestě ze St. George’s bychom se zastavili na street food v Jamaican Grillu a ochutnali lososa a domácí rumový koláč a večer zašli do baru a tam si dali národní drink Swizzle, umíchaný z několika druhů rumů, grenadiny, ovocné šťávy a bylinné pálenky. Doporučit můžu také navštěvu místního akvária, kde uvidíte všechny druhy ryb žijících v lokálních vodách. Součástí akvária je také expozice popisující celou historii Bermud.
Vaše nejoblíbenější místo nebo zážitek?
Osobně jsem se zamiloval do oblasti na jihovýchodě ostrova, kde mě nikdy neomrzel pohled na východ slunce při ranním plavání u pláže John Smith’s Bay Beach. Nedaleko odsud se nachází na útesu nad pláží Pink Beach Club, kde si pochutnáte na výtečném jídle a zároveň se můžete kochat krásnými sceneriemi podél pobřeží. K nezapomenutelným zážitkům pro mě patří i projížďky na skútru na jihozápadě, když mám možnost kdekoliv zastavit, kochat se tyrkysovou vodou, případně si nasadit šnorchl a brýle a prozkoumat, co nabízí svět pod hladinou.
A oblíbené místní jídlo?
Kromě zmíněných rybích delikates připravených na několik způsobů a skvělých koláčů jsem na ostrově nenašel nic, co by mě oslovilo. Až na pár výjimek se zde vše dováží z USA nebo z Velké Británie a vliv těchto zemí je patrný i na talíři. Bohužel ani v místních supermarketech není často nabídka surovin tak široká, jak jsme v Česku zvyklí.
Kterých pět výrazů byste použil pro popis Bermud a jejich obyvatel?
Odlehlost, přívětivost, oceán, drahota, golf.
