Bohatě zdobené panenky jsou v Japonsku známé již od 8. století, spíše ale jako strážci chránící dům před nemocemi, neštěstím a zlými duchy. Na 3. března tam dodnes připadá Svátek panenek – Hinamacuri.
V tento den se rodiče modlí za zdravý růst a štěstí svých dcer. Při té příležitosti je již více než dvě stě let zvykem sestavovat a zdobit figurky dávných císařských dvořanů. Děvčátka s maminkami je vystaví na sedmipatrový podstavec pokrytý červeným kobercem, nachystají všelijaké sladkosti, oblečou si sváteční kimona a pozvou na návštěvu kamarádky.
Pro malé holčičky je to událost, na kterou se samozřejmě velmi těší. Zasedací pořádek sedmipatrového císařského dvora má přesné zákonitosti. Na nejvyšším stupni trůní císař s císařovnou, pod nimi sedí tři dvorní dámy, o stupeň níže pět hudebníků a až pod nimi dva ministři. Pátý stupeň patří třem příslušníkům císařovy osobní stráže a dvě nejnižší patra zaplňují různé kusy miniaturního nábytku, předmětů denní potřeby.
Po 3. březnu putují panenky a veškeré jejich doplňky zpět do krabiček. Traduje se, že pokud se dívka s úklidem panenek opozdí, mohl by se poněkud opozdit i její budoucí sňatek.
Ani chlapci však nepřijdou v Japonsku zkrátka. Pátý květen patří Kodomo no hi neboli Svátku dětí, který se slaví v rodinách, kde mají malé syny. Na oslavu jejich zdraví a síly jsou u domů vztyčovány stožáry pro vyvěšení pestrobarevných praporců. Často jsou však doplněny i figurkami samurajských bojovníků.
